Figueres + Teatre-Museu Dalí

I když má jen něco přes 45 000 obyvatel, je Figueres jedním z nejturističtějších měst v Katalánsku. A řekněme si upřímně, nejde ani tak o krásy města samotného. Hlavním cílem návštěvníků tohoto městečka nacházejícího se asi 20 km od francouzských hranic je Teatre-Museu Dalí, největší muzeum věnované katalánskému surrealistickému malíři.

   

Gotický kostel Sant Pere de Figueres (2011)

Abychom ale náhodou něco neopomněli, je tu pár skutečností, které je třeba zmínit ještě před návštěvou Dalího muzea. Jako velká spousta katalánských měst má i Figueres bohatou historii, avšak největší rozkvět a rozvoj město zaznamenalo v 19. století. Během španělské občanské války se proměnilo v republikánskou baštu a bylo zároveň i posledním místem, odkud se prchalo před frankisty do Francie. 

Zajímavé je Figueres i v tom, že dnes se do něj můžete dostat i francouzským TGV, stanice Figueres-Vilafant totiž tvoří jeden z bodů velkého TGV projektu Paříž - Barcelona. Bohužel španělská vláda radši staví vysokorychlostní tratě z Madridu k vilám svých politiků v Andaluzii nebo nesmyslné tratě typu Toledo - Albacete (aby po nich po půl roce vlaky přestaly jezdit, protože tudy denně jezdilo jen devět lidí...), a tak se úsek Barcelona - Figueres neustále protahoval. Plného fungování se mu dostalo až v roce 2014. Při cestě mezi Paříží a Barcelonou se tak nyní již můžete vydat i po stopách Salvadora Dalího ve Figueres a okolí. 

Kromě Dalího je město spojeno s dalšími dvěma slavnými osobnostmi: Pep Ventura, Narcís Monturiol. Prvně jmenovaný nebyl přímo místním rodákem, ale prožil ve městě větší část svého života a proměnil Figueres poloviny 19. století v centrum sardany. Narcís Monturiol byl zase vynálezce pravděpodobně první ponorky poháněné spalovacím motorem - Ictíneo II, jejíž replika je k vidění a osahání v barcelonském přístavu. Samotného Dalího pak netřeba příliš představovat. Figueres bylo spojeno s celým jeho životem - roku 1904 se zde narodil a 1989 zemřel. Jeho památku dnes připomíná především Teatre-Museu Dalí.

   

Interiér Teatre-Museu Dalí (2011)

 Teatre-Museu Dalí najdete kde jinde než na Plaça Gala i Salvador Dalí. Ale trefíte k němu i bez tohoto údaje, prostě hledejte tu nejnápaditější budovu ve městě. Jakýsi růžový hrad se spoustou vajec na střeše. Docela jednoduché poznávací znamení, ne? Muzeum nese ve svém názvu odkaz na divadlo, které zde skutečně předtím stávalo, ale v roce 1939 lehlo popelem. Později budovu koupil Dalí a v roce 1974 již bylo ještě ne zcela dokončené muzeum inaugurováno. Slavný malíř na všechny projekty dohlížel a muzeum je tak vskutku vystavěno dle jeho představ. To je jedním z důvodů jeho obliby. Není to totiž obyčejné nudné muzeum, kde se jen ploužíte od stěny ke stěně a během půl hodiny již zcela nepokrytě zíváte a hledáte ceduli s nápisem EXIT. Tady ne, a to i když nejste zrovna Dalího věrným fanouškem. Každý obraz či každičký kus nábytku má v tomto muzeu své přesně určené místo, aby v návštěvnících zanechávalo přesné vize naplánované samotným umělcem. Logicky je tak Teatre-Museu Dalí jedním z nejdražších muzeí v Katalánsku, nicméně těch 14€ za jednu návštěvu docela stojí, což dosvědčuje více než 6 000 návštěvníků, kteří sem každý den zavítají.

Mimochodem, toto muzeum ve Figueres je doslova Dalího pomníkem, jelikož slavný surrealistický malíř byl nakonec polemicky pochován přímo v budově muzea a každý návštěvník mu může vzdát hold již pár metrů od vstupu do muzea. Polemika kolem jeho hrobu spočívá ve skutečnosti, že si Dalí přál být pochován v Púbolu, ve stejné hrobce jako jeho žena a inspirace Gala, s níž se měl i po smrti držet za ruku. Nicméně prý Dalí ve svých posledních dnech změnil názor a vyjádřil přání být pochován právě v muzeu, které nese jeho jméno. A tam leží dodnes...

Kromě Dalího muzea pak Figueres nabízí například Museu del Joguet de Catalunya (Muzeum hraček, otevřené v roce 1982), lokální Museu d'Empordà nebo pevnost Castell de Sant Ferran, která pochází z druhé poloviny 18. století, připomíná pevnosti jako třeba český Terezín a ještě před dvaceti lety sloužil jako vojenské vězení, kde byl mimo jiné zavřený i Antonio Tejero, jenž se pokusil o státní převrat ve Španělsku v roce 1981.