Katalánské řeky

Všeobecně rozšířený názor, že ve Španělsku je málo řek, v Katalánsku až tolik neplatí. Řek, říček a potůčků je tu dostatek. Region je značně hornatý a disponuje řadou hustých a temných lesů, takže vody je tu zatím dostatek. Naprostá většina řek v Katalánsku odtéká do Středozemního moře, výjimku tvoří pouze řeka Garona se svými přítoky, která odtéká do Atlantického oceánu. Ty největší či nejvýznamnější vodní toky (celkově jich je více než sto) si představíme v dnešním článku.

Řeka Valira protékající centrem města Andorra la Vella (Foto: www.eldirectori.net)

GARONA

Pramení v oblasti Val d'Aran v srdci katalánských Pyrenejí. Existují tři hlavní teze, kde přesně řeka pramení, avšak dá se úspěšně tvrdit, že má zkrátka více pramenů a žádný nelze označit jako hlavní a jediný. Všechny prameny se nacházejí ve výšce okolo 2 000 metrů nad mořem. Celkem má Garona úctyhodných 647 km. V Katalánsku protéká již zmíněným údolím Val d'Aran v čele s místním hlavním městem Vielha a poté teče Francií až do Atlantiku. Zatímco v Katalánsku Garona vypadá spíše jako horská bystřina, ve francouzských městech Toulouse a Bordeaux už jde o poměrně impozantní vodní tok. Jedním z jeho nejdůležitějších přítoků je horská říčka Nere, jež pramení někde mezi ledovcovými jezery Lac deth Hòho a Estanh Nere. Do Garony se vlévá přímo v hlavním městě Val d'Aran.

NOGUERA PALLARESA

I tato řeka se rodí v kraji Val d'Aran, jen pár metrů od své "sestry" Garony. Na rozdíl od ní však protéká pouze katalánským územím a po 154 km se vlévá do mohutnější řeky Segre. Její tok často vede jedněmi z nejkrásnějších katalánských scenérií. Po cestě formuje taktéž jednu z nejvýznamnějších katalánských přehrad - Pantà de Sant Antoni.

MUGA
Zprávy o ní máme již z počátku našeho letopočtu, kdy řeka figurovala v tehdejších spisech pod názvem Sambuca. Odtud se pak vyvinul současný název. Pramení v srdci Pyrenejí, na hranicích mezi Španělskem a Francií. Z výšky 1 200 metrů nad mořem se spouští provincií Girona až ke Středozemnímu moři, přičemž cestou zásobuje kupříkladu přehradu Pantà de Boadella. Dále protéká obcemi Boadella d'Empordà, Pont de Molins, Vilanova de la Muga a Castelló d'Empúries. Těsně předtím se do ní vlévá říčka Manol. Do moře se vlévá po 58 km v městečku Empuriabrava.

FLUVIÀ

Pramení ve výšce zhruba 920 metrů v okrese Garrotxa. Celkem měří 97 km a protéká například městy Olot, Besalú či Bàscara. V minulosti byla hojně využívaná v oblasti textilního průmyslu. Roku 1940 se po katastrofických deštích rozvodnila a způsobila mnoho škod zejména v Olotu. Do Středozemního moře se vlévá mezi městečky Empúries a Empuriabrava, ještě předtím však proteče jen kousek od historického centra městečka Sant Pere Pescador.

TER

Další významnou řekou protékající provincií Girona je Ter. Pramení ve výšce takřka 2,5 km v oblasti Ulldeter poblíž vesnice Setcases. Teče v délce 208 km a vlévá se do moře u Estartitu. Na řece je vybudováno několik přehrad (Pantà de Sau, Pantà de Susqueda) a má velký význam pro zemědělství a průmysl ve svém okolí. Silný tok této řeky umožnil vznik dlouhé průmyslové tradice již v 19. století. Protéká například městy Ripoll, Torelló, Manlleu, Girona nebo Torroella de Montgrí. Mezi nejdůležitější přítoky této řeky patří Freser, jenž se do Teru vlévá ve městě Ripoll, a Onyar, jen 34 km dlouhá řeka, jež spoluutváří romantickou kulisu centra Girony, kde zároveň její pouť končí právě ve vlnkách mohutnějšího Teru.

TORDERA

Tordera pramení v pohoří Montseny. Ještě před splynutím s vodami Středozemního moře stihne protéct katalánskou krajinou v délce 61,5 km. Během těchto několika desítek kilometrů stihne protéct i některými významnými katalánskými městy jako Sant Celoni, Hostalric, Tordera, Malgrat de Mar a Blanes. Tordera funguje podobně jako řada řek a potoků na východním pobřeží Pyrenejského poloostrova. Její průtok je totiž závislý na deštích, případně odtávání sněhu. V praxi je tak řeka v létě často úplně vyschlá, jindy se však může pořádně rozvodnit.

BESÒS

První barcelonská řeka. Vznikla spojením říček Mogent a Congost a měří pouze 17,7 km. Do Středozemního moře se vlévá u Sant Adrià de Besòs. Už ve starověku a středověku její voda sloužila obyvatelům Barcelony, kteří si v 10. století dokonce postavili vlastní vodní kanál Rec Comtal, jenž až do konce 19. století přiváděl do města velkou část pitné i užitkové vody. Její průtok během roku je nyní značně proměnlivý. Vzhledem ke své malé délce a skutečností, že protéká velice hustě zalidněnou oblastí se silnou koncentrací průmyslu, byla řeka v 70. a 80. letech minulého století považována za nešpinavější v Evropě. To se v současnosti již zlepšilo.

LLOBREGAT

Druhá barcelonská řeka. Měří celých 170 km a právem tak patří mezi nejvýznamnější katalánské řeky. Její název pochází pravděpodobně z latinského rubricatus, což znamená "červený", odstín, který řeka občas nabídne. Pramení v oblasti Castellar de n'Hug a do moře odtéká v El Prat de Llobregat hned vedle barcelonského letiště. Část její delty tvoří malý přírodní park, ale po obou stranách řeky existuje historicky silná průmyslová zástavba. Podle řek se v katalánské metropoli určují například i jednotlivé chodníky. Například na Passeig de Gràcia, aby došlo k jasnému odlišení strany, po níž kráčíme, se používá označení "Besòs" pro chodník vedoucí kolem Casa Milà, zatímco chodník vedoucí kolem Casa Battló nese označení "Llobregat". Mezi nejvýznamnější přítoky Llobregatu patří kupříkladu řeky Cardener (protéká např. Cardonou či Manresou) či Anoia (protéká např. Igualadou, Gelidou a Martorellem).

FRANCOLÍ

Pramení pravděpodobně v okolí Vimbodí a do moře odtéká v Tarragoně. Její tok měří 85 km. Jde o nejvýznamnější řeku pramenící v provincii Tarragona. Cestou k moři protéká městy L'Espluga de Francolí, Montblanc, Vilaverd či Valls-Picamoixons. Podobně jako řada dalších řek v oblasti Středozemního moře je její tok velmi nepravidelný. Po prudkých deštích se jindy takřka vyschlá říčka dokáže proměnit v pořádně dravou bestii jako v říjnu 1994, kdy rozvodněná Francolí odnesla most na silnici spojující obce Montblanc a Prenafeta. Doposud nejhorší řádění této řeky bylo zaznamenáno v říjnu 2019, kdy si řekla vybrala i několik obětí na životech.

SEGRE

Jedna z nejdůležitějších katalánských řek, dlouhá 265 km. Během svého putování po Katalánsku protéká kupříkladu městy Llívia, Puigcerdà, La Seu d'Urgell, Balaguer či Lleida. Na konci svého putování se vlévá do Ebra, je na ní řada přehrad (např. Pantà d'Oliana nebo Pantà de Rialb). Její mohutný tok zásobují desítky menších říček. V Segre končí také některé významné řeky jako Noguera Pallaresa či Valira. Zejména pro provincii Lleida se řeka stala významným symbolem, neboť je po ní pojmenováno i vlivné místní periodikum.

VALIRA

44 km dlouhá divoká řeka protéká zejména Andorrou, kde i ve výšce takřka 2 500 metrů nad mořem pramení. Pro Andorru jde o důležitý symbol; jejím údolím vede páteřní komunikace spojující tento evropský ministát se Španělskem. Z Andorry Valira odtéká jižně až do katalánského města La Seu d'Urgell, kde se vlévá do mohutnější řeky Segre. Řeka je bohatá na nejrůznější faunu. V hojném zastoupení v jejích vodách či na jejích březích najdete pstruhy či vydry.

EBRE

Největší řeka na Pyrenejském poloostrově, měří celkem 910 km a v Katalánsku její pouť končí - rozlévá se ve velké deltě (500 km2) do Středozemního moře. Pramení v Kantábrii a pak pokračuje přes města Calahorra, Tudela, Zaragoza a Mequinensa až do Katalánska. Jde o jednu ze tří nejmohutnějších španělských řek, proto hrálo Ebro vždy poměrně klíčovou roli v rámci nejrůznějších kolonizačních praktik či válečných konfliktů. Známá je kupříkladu bitva o řeku Ebro v průběhu španělské občanské války (1936-1939). Jak již bylo zmíněno, do Středozemního moře ústí v široké deltě, která je již od roku 1983 chráněnou přírodní rezervací.

SÉNIA

Ačkoliv její tok nedosahuje ani 50 km, je řeka Sénia pro Katalánce velmi symbolickým vodním tokem. Tvoří totiž přirozenou hranici mezi Katalánském a Valencií. Místo, kde se vlévá do Středozemního moře, je zároveň nejjižnějším bodem autonomní oblasti Katalánsko. Sénia pramení nedaleko valencijské vesničky La Pobla de Benifassà ve výšce 1 200 metrů nad mořem. Pojmenovaná je podle jednoho z katalánských městeček, jimiž protéká.