Katalánské hory

I když má Katalánsko relativně malou rozlohu, jde o dosti hornatou zemi. Hned 10 vrcholků dosahuje 3 000 a více metrů, další takřka dvě stovky přesahují 2 000 metrů. Největší zásluhu na tom samozřejmě mají Pyreneje, nicméně i několik dalších katalánských pohoří nabízí hory, které svou výškou s velikým "nadhledem" překonávají například nejvyšší českou horu Sněžku. Kromě těch nejvyšších kopců se v následujícím přehledu zaměříme i na jiné především kulturně, politicky či nábožensky významné hory.

KATALÁNSKÉ TŘÍTISÍCOVKY

1.  Pica d'Estats   (3 143 m.)

Katalánská hora číslo 1. Společně s dalšími dvěma sousedními vrcholy - Pic Verdaguer a Punta Gabarró - se nachází přesně na hranici mezi Španělskem (Katalánskem) a Francií. Všeobecně se má zato, že první sportovní výstup na tuto horu vykonala v roce 1864 francouzská dvojice Henry Russell a Jean-Jacques Denjean.

2.  Pic Verdaguer   (3 129 m.)

Druhý z trojice nejvyšších katalánských vrcholků, pojmenovaný po významném katalánském poetovi a milovníku horské turistiky, Jacintu Verdaguerovi.

3.  Punta Gabarró   (3 115 m.)

I tento vrchol nese jméno po jednom z katalánských nadšenců do přírody a toulek po Pyrenejích, konkrétně po lékaři Pere Gabarró i Garcíovi.

4.  Pic de Sotllo   (3 073 m.)

5.  Comaloforno   (3 029 m.)

6.  Besiberri Sud   (3 023 m.)

7.  Punta Alta de Comalesbienes   (3 014 m.)

8.  Tuc de Molières   (3 010 m.)

9.  Besiberri Nord   (3 008 m.)

10.  Rodó de Canalbona   (3 004 m.)

Pedraforca (Foto: Google Maps)

MÝTICKÉ KATALÁNSKÉ HORY

Ne vždy se ty největší hory stávají i těmi nejznámějšími, popřípadě těmi nejvíce legendami opředenými. Stejně tak tomu je i v Katalánsku. Existuje hned několik takových příkladů. V tomto přehledu se trochu blíže podíváme na tři z nich.

Canigó (2 784 m.) - Ani zdaleka nepatří mezi nejvyšší pyrenejské hory a vlastně se dnes ani nenachází v Katalánsku. I přesto ale jen těžko najdete pro Katalánce symboličtější horu. S Katalánskem byla spjata již odedávna, protože v rámci své geografické pozice opravdu působí impozantně. Jako každá správná symbolická hora má i svou legendu o prvním dobytí. Jako první na ni měl vystoupit aragonský král Pere el Gran v roce 1285. Již dlouhá staletí však Canigó nenaleznete na katalánském území. Horou se dnes díky vyhrané válce a výhodnému míru pyšní Francie. Především v době katalánského národního obrození se Canigó stala symbolem ztracené minulosti a zároveň jakéhosi znovunalezení ve francouzských Pyrenejích ztracené části historického Katalánska a jeho spojení se svou jižní polovinou. Dodnes je významným (politickým) poutním místem a nezřídka zde vlaje katalánská vlajka.

Pedraforca (2 506 m.) - Druhou legendární pyrenejskou horou jest Pedraforca. Ta je specifická už svým tvarem připomínajícím obrovské kamenné vidle. Existuje spousta legend, jež se k této hoře vážou, proto ostatně je považována za magickou. I když ne vždy nutně v pozitivním slova smyslu. Jedna z nejznámějších legend popisuje horu jako místo, kde se každoročně na přelomu roku koná veliký čarodějnický sabat. Zvláštní forma tohoto vrcholu se stala i emblémem komarky Berguedà, v níž se Pedraforca nachází.

Montserrat (pohoří; nejvyšší bod: Sant Jeroni 1 236 m.) - Bezpochyby nejslavnější skalní masiv v celém Katalánsku. Montserrat zná snad každý, kdo někdy do těchto končin zavítal. Pro Katalánce má význam především náboženský díky místnímu slavnému klášteru a v něm se ukrývající černé madoně přezdívané La Moreneta. Důležité poutní místo se v posledních desetiletích stalo i místem masové turistiky, pro Katalánsko tak dnes Montserrat má ještě nezanedbatelný význam ekonomický.

ANDORRA

Malý superhornatý stát má na svém pouhých 468 km2 rozlehlém území okolo 60 alespoň dvoutisícových vrcholků. Tedy ráj pro všechny horské turisty v létě a lyžaře v zimě. Nejvyšší horou Andorry je Comapedrosa (2 946 m.), jež se nachází v severozápadní části země, kousíček od hranice se Španělskem. Velice oblíbenou a hojně fotografovanou horou je i o nějakých 200 metrů nižší Casamanya, kterou tvoří tři vrcholky a kterou můžete vidět i na následující fotografii.

Pic de Casamanya, Andorra
(Foto: www.andorramania.com)

PAÍS VALENCIÀ

Oblast dnešního autonomního společenství Valencie se příliš vysokými horami nevyznačuje. I tak se tu ale najde zhruba desítka vrcholků, které svou výškou předčí již zmiňovanou českou nejvyšší horu. Tím nejvyšším místem País Valencià je Alto de las Barracas (1 837 m.) nacházející se v pohoří Javalambre ve z geografického pohledu velice zajímavé valencijské exklávě Rincón de Ademuz. Tato hora však, možná i kvůli své odloučenosti od valencijského teritoria, není ani zdaleka tak oblíbená jako druhá v pořadí - Penyagolosa (1 813 m.). Ta patří mezi mýtické katalánské hory a je z ní překrásný výhled. Na jejím úpatí se nachází i známé poutní místo a bývalý klášter Sant Joan de Penyagolosa.

ILLES BALEARS

Pořádné hory na Baleárských ostrovech naleznete pouze na Mallorce, i když v porovnání se všemi výše zmiňovanými regionálními šampiony jsou ty ostrovní o dost menší. Nejvýše položeným vrcholkem pohoří Serra de Tramuntana, Mallorky a tedy i celého souostroví je Puig Major (1 445 m.). Od roku 1958 tu ovšem trůní americký radar, takže aby člověk skutečně mohl stanout na nejvyšším vrcholu Baleárských ostrovů, je potřeba mít speciální propustku do vojenského prostoru. Jakousi druhou šanci však máte na vedlejším vrcholu Puig Major, který nese název Penyal del Migdia (1 398 m.). Je prakticky hned vedle, takže je z dálky občas zaměňován se svým vyšším sousedem. Důležité však je, že sem se člověk dostane již bez nutnosti žádat vojáky o povolení. Třetí nejvyšší horou ostrova je pak Puig de Massanella (1 364 m.).