2. 2. 2018

1428: Největší katalánské zemětřesení

Katalánsko nepatří mezi oblasti s velkou seismickou činností. I přesto zde dojde přibližně k 800 otřesů ročně, ačkoliv drtivá většina z nich nedosáhne ani druhého stupně Richterovy škály, takže je ani nepocítíme. Podle dostupných statistik se v Katalánsku jen asi 5x do roka odehraje zemětřesení o síle alespoň 3 stupňů Richtera a přibližně jednou za 30-50 let se vyskytne skutečně významnější otřes o síle nad 5 stupňů Richterovy stupnice. Mezi poslední významné otřesy patřila kupříkladu zemětřesení ve Val d'Aran (1923) a Montseny (1927), která se sice obešla bez obětí, zato však s velkými materiálními škodami, nebo to na tarragonském pobřeží v roce 1995 (4,6 stupně) či poslední ze září 2004 (4 stupně), které mělo epicentrum pod obcí Queralbs. A ačkoliv je tato vesnička v současnosti oblíbenou odpočinkovou destinací mnoha bohatých Katalánců, z pohledu zemětřesného je Queralbs určitě tím nejméně bezpečným místem v Katalánsku - hned si povíme proč.

Většina opravdu významných katalánských zemětřesení se odehrála ve známé sopečné oblasti la Garrotxa, na jih od Pyrenejí, kde se nachází několik desítek vyhaslých či spících vulkánů. Ačkoliv byly zdejší sopky aktivní naposledy před několika desítkami tisíc let, zdejší podzemí si přeci jen žije svým vlastním životem - proto nepřekvapí, že většina významných katalánských zemětřesení se koncentrovala právě sem a do blízkých pyrenejských údolí. Tím prvním zdokumentovaným jsou otřesy z noci na 3. března 1373. Epicentrum se nacházelo někde mezi oblastí Ribagorça a Val d'Aran, nicméně následky byly patrné až v Barceloně či ve Francii. Zemětřesení o síle 6,1 stupně za sebou nechalo několik pobořených zvonic a prakticky zničilo vesničku Montclús. Podobné škody napáchalo i zemětřesení z noci na 25. května 1448 s epicentrem mezi městy Cardedeu a Llinars del Vallès. 


Žádné z nich ale nedosáhlo ničivosti velkého zemětřesení ze 2. února 1428. Již v únoru 1427 došlo k drobné aktivitě v již zmiňované oblasti la Garrotxa. Dle dobových kronikářů se v okolí městečka Amer dokonce několik lidí otrávilo toxickými plyny a i ve více než 100 km vzdálené Barceloně byly cítit zcela nepatrné záchvěvy. Byla to však jen nenápadná předehra k tragické události o rok později. Zemětřesení z 2. února 1428 mělo své epicentrum pod nám již velmi dobře známou vesnicí Queralbs, která po otřesech o síle 6,5 stupně Richterovy škály přestala existovat. Nevídaně silné zemětřesení bylo pořádně cítit i ve vzdálené Barceloně, kde popraskaly městské hradby a došlo i k jedné z nejznámějších událostí spojovaných s touto tragédií: Otřesy přišly mezi osmou a devátou hodinou ranní, kdy se mnoho lidí nacházelo v kostelích na ranní mši. Konkrétně v Barceloně lidé v panice vybíhají na ulici, první domy se sunou k zemi, ale ušetřeny nejsou ani na první pohled bytelné stavby. V kostele Santa Maria del Mar, slavné "Katedrále moře", kvůli otřesům praskne obří rozeta. Kusy zdiva a skla padají dovnitř kostela, v němž se tísní lidé. Padající trosky usmrtí takřka 30 osob a další desítky jich zraní...


Následky otřesů jsou brutální zejména na severu země. Zřítí se řada kamenných kostelů či jejich částí. O přesném počtu obětí kolují jen dohady, ale většina historiků hovoří o více než tisícovce mrtvých. Nejhůře postiženými oblastmi jsou kromě vesniček Queralbs a Tortellà, které mizí z povrchu zemského i s většinou svých obyvatel, města Puigcerdà a Camprodon, kde se zřítily kostely právě uprostřed mše. Známé kláštery v Ripoll a Sant Joan de les Abadesses přicházejí o zvonice. Některé části regionu se ocitnou odříznuté od světa, neboť otřesy poškodily i některé komunikace a zejména mosty. Část infrastruktury bude obnovena až po několika dekádách, což je i případ rozety ze Santa Maria del Mar. Přímý následek zemětřesení je ostatně dodnes patrný na domě číslo 6 v carrer Sant Domènec del Call v historickém centru Barcelony. Tento dům pochází z 12. století a je považován za vůbec nejstarší svého druhu v katalánské metropoli. Když projdete kolem a pořádně si ho prohlédnete, nesporně vás upoutá jeho mírný náklon dopředu. Ten způsobily právě otřesy z 2. února 1428. Dům se pohnul, ale k zemi se neporoučel. 


Na závěr nutno dodat, že v 15. století bylo Katalánsko mnohem méně zalidněné a relativně zdecimované neustále se opakujícími morovými ranami. Kdyby se zemětřesení o podobné síle opakovalo dnes, jen v Barceloně by se k zemi poroučely možná stovky budov a o mrtvých bychom mohli jen spekulovat...

Žádné komentáře:

Okomentovat