Barcelona přišla o svého kronikáře. Zemřel významný katalánský novinář Lluís Permanyer (1939-2025). Psal doslova až do posledního okamžiku - poslední článek mu vyšel přímo v den úmrtí. Zanechal po sobě impozantní novinářské i audiovizuální dílo. Po takřka šest dekád se s jeho myšlenkami a postřehy ze světa umění mohli setkávat zejména čtenáři deníku La Vanguardia. Věčný elegán připomínající distingvovanost přelomu 19. a 20. stol. zemřel 23. října 2025 na infarkt.
 |
| Lluís Permanyer, 1939-2025 (Foto: 3Cat) |
Narodil se v Barceloně, jen pár měsíců po konci španělské občanské války. Tak trochu pod tlakem rodičů vystudoval právnickou fakultu, ale ještě při studiích začal přispívat do tehdy velice populárního časopisu Destino. V něm zpopularizoval mimo jiné tzv. Proustův dotazník, pomocí něhož pro časopis vyzpovídal mnoho světově známých osobností ze světa umění a literatury. Od roku 1966 začal pracovat v nejprestižnějším katalánském deníku La Vanguardia, kde se zaběhl nejprve v zahraniční sekci novin, avšak čím dál častěji ho lákala ryze kulturní témata. Se změnou režimu se rozhodl mnohem víc zabývat domácí scénou a to už byl jen krůček k tomu, aby se stal jakýmsi neoficiálním kronikářem katalánské metropole.
Kromě enormního množství článků v deníku La Vanguardia Permanyer své hluboké znalosti umění i rodného města zúročil ve více než osmdesáti monografiích, mezi něž patří zejména několik stěžejních studií o katalánském modernismu či životopisy slavných malířů (Dalí, Miró), s nimiž Permanyer v průběhu života navázal čilá přátelství. Díky jeho přátelství se sochařem Eduardem Chillidou se barcelonský Parc de la Creueta del Coll může chlubit jednou z umělcových nejvýraznějších instalací. Dobrou polovinu monografií však tvoří knihy věnované Barceloně, včetně jednoho románu (Un amor a l'ombra de pedra blava). Jen málo lidí na světě mělo o katalánské metropoli takový přehled jako Lluís Permanyer. Známý byl i divákům katalánské TV3, pro kterou vyprodukoval několik zásadních programů či dokumentárních snímků jako Cerdà, un visionari maleït; Montjuïc, la muntanya odiada de Barcelona nebo Modernisme: una història de destrucció. Za svou letitou novinářskou práci se dočkal mnohých ocenění, největší poctou mu však byla nekonečná přízeň čtenářů a diváků. Ve světě katalánské novinařiny byste jen stěží našli milovanější osobu. A Barcelona bude muset najít nového kronikáře, což nebude věru snadná záležitost. Laťka je nastavena proklatě vysoko.
 |
| Lluís Permanyer, 1939-2025 (Foto: La Vanguardia) |
Žádné komentáře:
Okomentovat