Už jsme si vcelku zvykli, že v posledních několika letech zažívá katalánská hudební scéna docela milý boom. Zpívat katalánsky je v módě, ačkoliv jde o trh neporovnatelně menší ve srovnání s tím španělským. Těžko odhadnout, kolik z těchto interpretů se udrží v sedle a za pár desítek let se stane součástí katalánské klasiky. Po některých tu však zůstanou písně, které se navždy zapíší do srdcí celé generace. Jednou z nich by mohla být i skladba "Estimar-te com la terra" od sourozeneckého dua Ginestà.
Skupina Ginestà vznikla roku 2018 a trochu netradičně je tvoří zejména barcelonská sourozenecká dvojice Pau Serrasolsas (*1994) a Júlia Serrasolsas (*1998), ačkoliv oba mají k ruce i svou vlastní kytaristku, bicí a klávesistu. Podobně jako celá řada dalších nově vzniklých katalánských formací vystupujících pod značkou labelu Halley Records jsou i Ginestà rozkročeni nejčastěji mezi klasickým popem a folkovými rytmy. Název skupiny je odvozen od katalánské novinářky a spisovatelky Mariny Ginestà, jejíž fotografie z počátku španělské občanské války je ikonickou záležitostí.
Samotná skupina má za sebou již čtyři alba: Neix (2018), Ginestà (2019), Suposo que l'amor és això (2022) a Vida meva (2024). Jejich největším hitem je až doposud krásná lyrická skladba "Estimar-te com la terra", pocházející z alba vydaného roku 2019. Velkým letním hitem se v roce 2021 stala též skladba "L'Eva i la Jana", kterou naleznete na albu vydaném o rok později. V současnosti dvojice pracuje na novém albu, uvidíme tedy, čím dalším nás v budoucnosti překvapí.
Jen málo interpretů se v Katalánsku těší takové oblibě jako Joaquim Portet Serdà (*1957), známější pod uměleckým jménem Quimi Portet. A není teď nutně řeč o vyprodaných megakoncertech či miliardových posleších na Spotify... Mnohem spíš jde o jeho vztah k fanouškům, jeho surreálné texty i originální přístup k životu. Quimi Portet je zkrátka jedním z nejoriginálnějších zjevů současné katalánské scény. Má přitom za sebou bohatou hudební kariéru, na jejíž shrnutí náš krátký článek rozhodně nebude stačit.
Quimi Portet (Foto: El Periódico)
Jako náctiletý začal tento rodák z města Vic svou hudební dráhu v undergroundových skupinách (The Kilimanjaro's, The Dumpers, Kul de Mandril), z nichž přešel do trochu serióznějších rockových formací jako Los Burros a Los Rápidos. Skutečným můstkem ke slávě však bylo přetvoření poslední z nich na pop-rockové duo El Último de la Fila. Píše se rok 1985 a nově vzniklá formace (Quimi Portet a Manolo García) si rychle získává množství fanoušků. Drsný rock prokládají jihošpanělskými rytmy a zajímavými texty, v nichž se mísí společenská témata i ryze surrealistické blouznění. Pro generaci vyrůstající ve Španělsku 80. a 90. let minulého století bylo duo soundtrackem jejich mládí. Vyprodané koncerty po Španělsku i některých latinskoamerických zemích byly samozřejmostí, pomyslného vrcholu dvojice dosáhla v září 1988 na koncertu v Barceloně. Šlo o jednu ze zastávek dobročinného turné Human Rights Now! pořádaného Amnesty International. Na koncert byl vždy přizván i nějaký domácí umělec, El Último de la Fila si tak zahráli po boku světových hvězd jako Bruce Springsteen, Sting nebo Peter Gabriel. Po celkem sedmi albech ve španělštině se skupina odmlčela a v roce 1998 formálně ukončila svou existenci. I přesto fanoušky potěšila několika návraty u příležitosti nějakého výročí. Další podobně výjimečné turné se ostatně chystá na rok 2026.
Oba umělci se pak vydali na sólovou dráhu. Zatímco Manolo García zůstal věrný zpěvu ve španělštině, Quimi Portet rozvíjel svou další hudební dráhu ryze jako lokální umělec čili "meziokresní hvězda" v katalánštině. Pro jeho první sólový počin je ostatně třeba sáhnout až do roku 1987, kdy vydal desku Persones estranyes. Od té doby přidal další desítku alb a stal se též úspěšným hudebním producentem - na svět pomohl deskám mnoha svých katalánských kolegů (např. Albert Pla, Gerard Quintana a další). Kritici vyzdvihují zejména jeho surrealismem ovlivněné humorné texty a nesmírnou srdečnost a přívětivost vůči vlastním fanouškům. Každý koncert Quimiho Porteta je nezapomenutelným zážitkem. Samotný Quimi Portet je... Zkrátka Quimi Portet. Nejlépe si to můžeme demonstrovat na historice, o níž se podělil před několika lety ve vysílání TV3. Jednou odmítl, aby si v jeho nahrávacím studiu zahráli slavní U2. Ti při své návštěvě Katalánska urgentně potřebovali něco nahrát, jenže bylo čtvrteční odpoledne, a to je Quimi Portet obvykle s přáteli na malé soukromě jam session v oblíbené hospůdce. A nic takového se přece kvůli Bonovi rušit nebude, že? K pochopení osobnosti Quimiho Porteta pak bude mnohým stačit letmý pohled na jeho webové stránky, které prý okopíroval od jednoho kostarického night clubu. Nepochybně kdysi dávno, v hlubokých devadesátkách...
A takhle bychom mohli o Quimi Portetovi vyprávět ještě dlouho. Možná však nastal čas poslechnout si jeho tvorbu. Faktem je, že jedenáct hudebních alb je solidní porce muziky a pro každého z fanoušků má zvláštní místo v životě ta která píseň. Proto si dovolíme za všechny uvést ryze osobní volbu, fantastickou skladbu "Tinc una bèstia dintre meu" z alba Oh my love (2012). Mimochodem, jedna zajímavost na závěr. Quimi Portet je autorem znělky slavného katalánského seriálu Plats bruts!
