Josep Massot

Katalánsko minulý týden přišlo o svého výrazného a přesto nenápadného duchovního, intelektuála a historika Josepa Massota. 80letý benediktýn stál více než půl století v čele jednoho z nejstarších nakladatelství na světě a zároveň byl autorem mnoha historických i lingvistických prací.

Otec Josep Massot v jemu nejmilejším prostředí (Foto: Serra d'Or)

Ačkoliv se otec Josep Massot i Muntaner (1941-2022) narodil v Palmě na Mallorce, většinu svého života prožil v Katalánsku. Nejprve vystudoval obor Románská filologie na Universitat de Barcelona, přičemž potají navštěvoval i tehdejším režimem nepodporovaná studia katalánštiny. Svou akademickou dráhu později rozvíjel studiem filosofie a teologie v Německu a následně jako externí vyučující na své barcelonské alma mater. Aktivně se angažoval v Associació Internacional de Llengua i Literatura Catalanes, spolupracoval s Gran Enciclopèdia Catalana na vydání klíčového díla Diccionari de la Literatura Catalana a byl členem mnoha katalánských akademických či lingvistických sdružení. Za svůj vědecký a kulturní přínos byl roku 1996 oceněn katalánským vyznamenáním Creu de Sant Jordi (Kříž sv. Jiří), za svůj přínos katalánštině a katalánské kultuře a vědě byl roku 2012 oceněn též Premi d'Honor de les Lletres Catalanes.

V mládí chtěl být knihovníkem nebo učitelem španělštiny či francouzštiny, ale nakonec dostala přednost víra. Otec Massot začal čím dál častěji jezdit do montserratského kláštera, kde se dle svých slov cítil tak dobře, že se tu od roku 1962 usadil již nastálo a o deset let později zde byl vysvěcen na kněze. Mimo jiné byl u toho, když se na Montserratu v prosinci 1970 odehrál protest katalánských intelektuálů proti tzv. Burgoskému procesu. Většina Katalánců si však otce Massota vybavuje jako dlouholetého šéfa nejstaršího katalánského nakladatelství Publicacions de l'Abadia de Montserrat (PAMSA), fungujícího již od roku 1499. Nakladatelství vydává kromě mnoha knih i několik prestižních katalánských časopisů jako Serra d'Or, Randa nebo Revista de Catalunya. Jako autor desítek historických studií se nejčastěji zajímal o rodnou Mallorku a období španělské občanské války. 

Massotovi blízcí o něm vždy mluvili jako o nesmírně sečtělém a laskavém muži lehce chatrné konstituce, který se dorozuměl ve dvanácti světových jazycích. Mnoha lidem na něm byl sympatický i fakt, že na rozdíl od velké většiny španělských duchovních byl orientován spíš levicově a záleželo mu i na větší autonomii či nezávislosti Katalánska. O svém vstupu do kláštera vždy tvrdil, že ho k tomu vedla spíše zvědavost a morální, kulturní a sociopolitické faktory, o možných spirituálních však nikdy nemluvil. Zemřel v místě, kde prožil většinu života, obklopen svými milovanými knihami. Více informací o jeho životě a díle naleznete zde.