Katalánská metropole se za posledních 50 let objevila v bezpočtu filmů. Nemluvíme přitom pouze o španělské či katalánské kinematografii; do Barcelony již zamířila řada zahraničních produkcí. Například roku 1975 sem slavný italský režisér Michelangelo Antonioni umístil snímek Povolání: Reportér. Roku 2002 tu francouzský režisér Cédric Klapisch natočil dnes již legendární film Erasmus a spol. O pár let později (2006) město proslavil snímek Parfém: Příběh vraha a roku 2008 do Barcelony zavítal uznávaný Woody Allen, aby tu filmem Vicky Cristina Barcelona dal dohromady hvězdnou španělskou dvojici Penélope Cruz - Javier Bardem. Mezi bezpočtem dalších hvězd stříbrného plátna, jež se mihly v ulicích katalánské metropole, najdeme i mistra bojových umění Jackieho Chana.
 |
| Plakát k filmu Pojízdná kantýna (Foto: www.themoviedb.org) |
Jackieho Chana (*1954) asi netřeba nijak zvlášť představovat. Tento hongkongský herec, režisér, zpěvák, producent i kaskadér v jednom je již léta považován za ikonu asijské kinematografie. Za více než půl století v branži si zahrál ve více než 150 filmech a za svůj celoživotní přínos světové kinematografii v roce 2016 dokonce získal Oscara. Avšak ještě předtím, než se definitivně prosadil v Hollywoodu coby jasný následovník Bruce Leeho, natočil Jackie Chan i jeden ve Španělsku nesmírně populární film: Pojízdná kantýna (španělsky Los supercamorristas, anglicky Wheels On Meals). Psal se rok 1984 a Jackie Chan byl tou dobou naprostým miláčkem hongkongského publika. Jeho nový snímek měl stále náročnější publikum zaujmout mimo jiné exotickým umístěním, u producentů tehdy zvítězila právě katalánská metropole. Zajímavé je, že tehdy by město na mapě světa našel jen málokdo, do definitivní olympijské slávy Barceloně ještě několik let chybělo.
Samotná zápletka filmu je poměrně prostá. Bratranci Thomas (Jackie Chan) a David (Biao Yuen) jsou vlastníky pojízdné kantýny neboli, jak by se řeklo dnes, sytě žlutého food trucku. Koncept rychlého občerstvení však v tomto filmu nabere zcela nečekané dimenze, neboť některým svým klientům jídlo doručují na skateboardech. Jejich poklidný život v katalánské metropoli naruší až setkání s krásnou prostitutkou Sylvií (Lola Forner). Ta jim učaruje natolik, že se záhy stanou dívčinými dobrovolnými bodyguardy. Sylvie je totiž dědičkou velkého majetku a hrozí jí mnoho nebezpečí. Pak už má film vcelku standardní průběh - spousta soubojů a barových rvaček, občas nějaký ten vtípek a především dokonale osmdesátková atmosféra. Pro milovníky Barcelony je však obrovskou přidanou hodnotou tohoto filmu velice zajímavé zachycení města předtím, než v něm nastala řádná předolympijská očista. Příběh diváka provede mnoha známými místy (Arc de Triomf, Parc de Joan Miró, Parc de la Ciutadella, Gran de Gràcia, Plaça Espanya či Poble Espanyol) a podaří se mu i dnes jen stěží představitelné - natáčet uvnitř i na věžích slavného Gaudího Sagrady Famílie.
Několik dalších scén štáb natočil i v tehdy heroinem nasáklém historickém centru města. Klepy z natáčení ostatně zmiňují, že některé ostřejší scény z filmu vlastně mohly docela dobře kopírovat realitu, neboť herecké trio se údajně zúčastnilo i potyčky v jednom ravalském baru. Tak či onak, v Barceloně našel štáb opravdový klenot. Místní úřady filmaře nechaly natáčet, kde se jim zlíbilo, a místní produkce poskytla vysoce profesionální figuranty i herce ve vedlejších rolích. Ve filmu se tak vystoupila řada místních herců (Amparo Moreno, Pepe Sancho, Carles Canut, Montserrat Julió) a v roli Sylvie se představila valencijská herečka a modelka Lola Forner, Miss España 1979. Režisér Sammo Hung měl navíc k ruce katalánský štáb, v němž mu sekundoval i tehdy sotva třicetiletý Agustí Villaronga, jeden z nejúspěšnějších katalánských (mallorských) režisérů současnosti.
 |
| Některé barcelonské scény z filmu Pojízdná kantýna (Foto: Arxiu Jordi Phoenicks) |
Žádné komentáře:
Okomentovat