Nejslavnější basketbalová soutěž světa NBA je historicky hodně americkou záležitostí. Zatímco třeba v hokejové NHL vídáme kromě dominujících Kanaďanů i spoustu skvělých Američanů a Evropanů, v NBA jsou Evropané doposud tak trochu raritou. I tak si ale nejslavnější basketbalovou ligu zahrála více než osmdesátka různých národností, mimo jiné i čtyři čeští hráči (Jiří Zídek, Jiří Welsch, Jan Veselý a Tomáš Satoranský). My se v následujícím článku samozřejmě zaměříme i na hrstku Katalánců, kteří v NBA zanechali poměrně výraznou stopu. Rozhodně tedy výraznější než výše zmiňovaná česká čtveřice. Jak je zvykem, zaměříme se hlavně na ryze katalánské hráče, na konci článku se ale zmíníme i o několika dalších hráčích pocházejících z katalánsky hovořících území.
 |
| Nejslavnější Katalánci v NBA, bratři Marc (vlevo) a Pau (vpravo) Gasolovi (Foto: www.elperiodico.com) |
Nejprve ale pár slov k historii basketbalu v Katalánsku. Podle všeho bylo první basketbalové utkání v Katalánsku sehráno v Terrasse roku 1913, ačkoliv všeobecně se má za to, že pevněji se tento sport v Katalánsku usadil až několik let po I. světové válce. Roku 1922 vznikl v Barceloně Laietà Basket-Ball Club (aktuálně C.E. Laietà) - šlo o vůbec první basketbalový klub v Katalánsku i v celém Španělsku. O pár měsíců později přibylo několik dalších týmů, často šlo o basketbalové sekce zavedeních atletických či sportovních družstev (např. CE Europa nebo RCD Espanyol). Na hřišti CE Europa se s koši zavěšenými nad fotbalovými brankami v prosinci 1922 odehrál první oficiální basketbalový zápas v Katalánsku, a to mezi domácí Europou a výše zmiňovaným klubem Laietà BBC. Roku 1923 je odehrán první katalánský basketbalový šampionát a jen o pár týdnů později se v katalánské metropoli zrodí i první basketbalová federace na území Španělska. Basketbalová sekce FC Barcelona vznikne až v létě 1926, i tak jde ale dnes o vůbec nejstarší klub, který hraje nejvyšší španělskou ligu. Ta vznikla až roku 1957 a i když v ní původně převažovaly katalánské kluby, šampionem se většinou stával Real Madrid. Do konce 50. let 20. stol. se každopádně nejdůležitější basketbalová soutěž ve Španělsku hrála na katalánské půdě.
Zatímco na samém počátku basketbalové kluby v Katalánsku vznikaly z iniciativy nadšenců, kteří sem sport přivezli z USA, případně církevních škol a spolků, po II. světové válce basketbal hojně pronikl do španělských škol. Nicméně až do začátku 70. let 20. stol. jde o ryze amatérský sport, postupná profesionalizace začíná symbolicky až s rokem 1973, kdy města Barcelona a Badalona získala pořadatelství Mistrovství Evropy v basketbalu mužů. Španělský výběr, tvořený z velké části hráči z Katalánska, tehdy získal famózní druhé místo, když ve finále podlehl Jugoslávii. Dalším zlomovým rokem pro španělský basketbal byl 1986, kdy země pořádala basketbalové mistrovství světa. Některé zápasy se odehrály i v Barceloně, Španělsko na domácím mistrovství skončilo páté. Vzhledem k našemu tématu byl však rok 1986 klíčovým i z hlediska španělského basketbalu a NBA. V daném roce totiž v nejslavnější lize světa nastoupil vůbec první Španěl v historii - Fernando Martín (1962-1989)*. Faktem ale je, že po této jednosezónní záležitosti se v NBA následně dlouho žádný hráč z Pyrenejského poloostrova neobjevil. Až roku 2001 nastala katalánská invaze...
PAU GASOL
Jméno Pau Gasol (*1980) je v Katalánsku naprostým synonymem basketbalu. Aby také ne, když se stal vůbec prvním Kataláncem v historii, který kdy nastoupil v NBA. Díky tomu v jeho životopisu najdeme mnoho dalších katalánských prvenství v nejslavnější basketbalové lize světa. V roce 2004 se stal prvním Kataláncem v play-off, o dva roky později prvním Kataláncem v All-Star Game a konečně roku 2009 i prvním katalánským vítězem NBA. Přitom původně byl zrozen pro medicínu, která je v rodině Gasolových poměrně častým zaměstnáním. Sám Pau Gasol ještě před časem plánoval se na tuto dráhu vydat po skončení své bohaté sportovní kariéry, ale kdoví, jak to nakonec bude. Faktem je, že jeho tělesné proporce jsou pro basketbal jako dělané. Pau Gasol měří 214 cm a váží 114 kg. Svému milovanému sportu se začal věnovat již na základní škole v Sant Boi de Llobregat. Posléze hrál za CB Cornellà, aby jako 16letý zakotvil v juniorce FC Barcelona. Mezi muži debutoval v nejvyšší španělské lize roku 1999, nicméně v nejslavnějším katalánském klubu dlouho nevydržel, neboť si jeho fenomenálního talentu všimli američtí skauti.
V jednadvaceti letech byl tedy Pau Gasol draftován do NBA a to z celkového třetího místa. I to svědčí o velkých nadějích, které Amerika do katalánského hráče vkládala. Svými výkony v dresu Memphis Grizzlies si Gasol hned ve své první zámořské sezoně (2001/2002) vysloužil cenu pro nováčka roku. Mimochodem i zde máme nějaké to prvenství - Gasol se stal prvním Neameričanem, který toto ocenění získal. Po několika letech v Memphisu (2001-2008) přestoupil do slavného klubu Los Angeles Lakers, s nimž se dočkal i svých dvou triumfů v NBA (2009 a 2010). S Lakers se rozloučil v létě 2014, kdy přestoupil do dalšího slavného týmu, Chicago Bulls, s nimiž zůstal dvě sezony. Od roku 2016 nastupoval za San Antonio Spurs, ovšem na konci letošní sezony přestoupil do Milwaukee Bucks. Prozatím tedy v NBA nastoupil k utkáním v dresu pěti klubů. Kdybychom měli shrnout všechny úspěchy a všechna nej tohoto hráče, museli bychom mu věnovat samostatný článek a ani to by nestačilo. Jak už bylo řečeno, pro Katalánce je Pau Gasol synonymem NBA. Jeho pozice v katalánské společnosti by se tak dala přirovnat třeba k postavení Jaromíra Jágra nebo Dominika Haška ve společnosti české. Pau Gasol je skutečná žijící legenda NBA. V nejslavnější basketbalové lize světa odehrál již 18 sezón, což představuje 1226 utkání (což ho v historických statistikách řadí na 35. příčku, ačkoliv odehraje-li ještě minimálně jednu celou sezonu, probojuje se do první dvacítky; za ním jsou i taková jména jako Shaquille O'Neal, Patrick Ewing či Scottie Pippen). Mezi aktivními hráči mu patří dokonce třetí příčka. Několikrát si zahrál i All-Star Game, v sezoně 2014/2015 se do výběru dostal dokonce i jeho mladší bratr Marc, což se stalo vůbec poprvé v historii NBA.
Během 18 let v NBA zatím Gasol nastřílel takřka 21 000 bodů, což ho řadí aktuálně na 37. příčku historických tabulek, jeho průměr je přibližně 17 bodů na zápas. Ve většině hlavních statistik NBA se pohybuje mezi nejlepší třicítkou historie a pokud bychom se podívali na čistě evropské účastníky této ligy, pak můžeme s jistotou prohlásit, že spolu s Němcem Dirkem Nowitzkim lze Pau Gasola považovat za nejlepšího Evropana v historii NBA. To ale není zdaleka všechno. Na mezinárodní úrovni Gasol se španělskou reprezentací vyhrál takřka vše. Kompletní sbírku medailí má z mistrovství Evropy, zlato z mistrovství světa, jen na olympiádách to Španělsku nikdy nevyšlo, i tak ale dvě stříbra (Peking 2008 a Londýn 2012) a jeden bronz (Rio 2016) nejsou vůbec špatnou vizitkou. Kdo byl během těchto slavných let lídrem španělské reprezentace netřeba zmiňovat. Potvrzuje to i fakt, že od roku 2017 je Pau Gasol s 1 183 body vůbec nejlepším střelcem historie evropských šampionátů. Celkově za svou reprezentační kariéru v dresu Španělska zaznamenal přes 3 500 bodů ve více než 200 utkáních. je otázka, jak dlouho ještě 39letý pivot v NBA vydrží, nicméně už teď je jasné, že na hodně let dopředu bude nejúspěšnějším Kataláncem v historii této slavné soutěže.
MARC GASOL
Svého staršího bratra Marc Gasol (*1985) fyzicky přerostl. Tento španělský reprezentant měří 216 cm a váží 116 kg. Ale co se týče basketbalové slávy, vždy zůstane jako mladší bratr trochu ve stínu. Přítom basketbalová kariéra Marca Gasola je poměrně logicky spjata s kroky staršího bratra. Když se Pau v roce 2001 vydal do Memphisu na svou první zámořskou štaci, mladší bratr ho tehdy doprovázel a dva roky hrál basketbal za místní školní tým. Ačkoliv se mu dařilo, nabídky univerzitních družstev odmítl a vydal se zpátky do rodného Katalánska, aby do puntíku napodobil bratrovu kariéru. V nejvyšší španělské lize debutoval roku 2003 v dresu FC Barcelona, jehož barvy hájil až do roku 2006. Následovala ještě dvouletá anabáze v Gironě a pak už cesta do vysněné NBA. Marc Gasol byl draftován roku 2007 jako čtyřicátý sedmý týmem LA Lakers. Ironií osudu je, že Lakers se práv na Marca Gasola v roce 2008 zbavili výměnou za jeho staršího bratra. Pau Gasol tedy pro sezonu 2008/2009 přestoupil do Los Angeles, zatímco mladší Marc měl svůj první zápas v NBA odehrát v dresu Memphis Grizzlies, odkud právě Pau po osmi letech přestupoval. Oba se tak jen těsně minuli.
Nicméně Marc slávu příjmení Gasol v Memphisu udržoval dalších deset let. Během té doby sice nedosáhl takových úspěchů jako starší bratr, i přesto se ale v NBA dokázal velice pěkně prosadit, čehož důkazem je kupříkladu cena pro nejlepšího obránce ligy za sezonu 2012/2013. V průběhu letošní sezony (2018/2019) Marc Gasol přestoupil z Memphisu k Toronto Raptors, což se nakonec ukázalo být velmi prozíravým rozhodnutím, neboť díky tomu získal svůj první titul v NBA. Ještě jeden a dožene staršího bratra... Aktuálně 34letý pivot má v NBA určitě ještě pár pěkných sezon před sebou, prozatím nastoupil k takřka 800 utkáním s průměrem 15 bodů na zápas. A to jsou velmi slušná čísla. Se starším bratrem sdílí kromě několika mistrovských titulů v reprezentační kariéře i ocenění od španělské královské rodiny Premio Princesa de Asturias de los Deportes (2015).
RAÜL LÓPEZ
Po Pau Gasolovi druhý Katalánec v NBA. Rodák z města Vic, Raül López (*1980) už je v současnosti v basketbalovém důchodu. Pouze 182 cm měřící hráč byl považován za jednoho z nejtalentovanějších rozehrávačů španělské historie. S profesionální kariérou začal roku 1998 v katalánském klubu Joventut Badalona, odkud v roce 2000 přestoupil do Realu Madrid, který za něj zaplatil 300 milionů peset, což z Lópeze v dané chvíli dělalo druhý nejdražší přestup v historii španělské ligy. Ačkoliv byl roku 2001 draftován do NBA ze slibné 24. pozice, za tým Utah Jazz si zahrál až v letech 2003-2005. Na jeho kariéru v nejslavnější soutěži světa mělo vliv opakované zranění kolen, kvůli němuž nejprve musel o celý rok odložit debut a o dva roky později ho zranění zastavilo uprostřed sezony. Utah se s ním rozloučil, a tak následoval návrat do Španělska, nejprve do Girony, později opět do Realu Madrid. V letech 2009-2011 si střihl angažmá v Rusku, posledních 6 let kariéry (2011-2016) strávil opět ve Španělsku (Bilbao Basket). V NBA po sobě zanechal spíše diskrétní stopu v podobě 113 utkání s průměrem 6,5 bodu na zápas.
JUAN CARLOS NAVARRO
V basketbalovém důchodu je dnes i velmi populární katalánský hráč Juan Carlos Navarro (*1980). Hráč s přezdívkou "La Bomba" se narodil v Sant Feliu de Llobregat a kromě krátkého působení v NBA byl po celou svou profesionální kariéru spjat s klubem FC Barcelona. Draftován do NBA byl roku 2001 týmem Washington Wizards, nicméně vzhledem k nevelkým šancím na pravidelnou hru se Navarro rozhodl setrvat v Barceloně. Zde si ostatně v prvních letech skvěle notoval s Pau Gasolem, jenže ten záhy odešel do zámoří. Oba se nakonec potkali i v USA, konkrétně v Gasolově poslední sezoně s Memphisem (2007/2008). Pro Navarra šlo o velmi riskantní podnik. Aby si zahrál slavnou NBA, musel v Memphisu přijmout až o 70 % nižší plat, než jaký měl v FC Barcelona, kde se navíc musel prakticky vyplatit ze smlouvy. Navarrovým cílem bylo zvládnout první sezonu v NBA co nejlépe, aby jako volný hráč pro tu následující získal mnohem lukrativnější kontrakt jinde než u zadluženého Memphisu. A to se mu relativně dařilo. V Americe si zvykal i díky podpoře spoluhráče Gasola, sám měl docela potíže s jazykem, nicméně nakonec ani poměrně úspěšná sezona, v níž patřil k nejlepším nováčkům, nepomohla k setrvání v zářivé NBA. Po jediné sezoně se tak vrátil do Barcelony, kde podepsal pětiletou smlouvu, která z něj s takřka 3 miliony € za sezonu dělala nejlépe placeného hráče v historii španělské ligy.
Juan Carlos Navarro se stal legendou FC Barcelona. Kromě již zmíněné sezony 2007/2008 odehrál celou kariéru, tedy plných 20 sezon, v barcelonském dresu. Za oněch 20 let Juan Carlos Navarro dosáhl na více než 30 trofejí, osmkrát s Barcelonou vyhrál španělskou ligu, sedmkrát královský pohár, dvakrát se radoval i ze zisku euroligové trofeje. V domácích i mezinárodních soutěžích za Barçu odehrál více než 1 000 zápasů, ve španělské lize patřil k nejlepším střelcům i nejlepším trojkařům historie, což se dá říct i o jeho statistikách v dresu národního týmu, v němž se mimochodem zúčastnil rekordních pěti olympiád (naposledy Rio 2016), samozřejmostí jsou i zlaté, stříbrné i bronzové medaile z evropských a světových šampionátů.
RICKY RUBIO
Dlouhovlasý rozehrávač Ricky Rubio (*1990) je v současnosti spolu s bratry Gasolovými jediným aktivním Kataláncem v NBA. Je považován za skvělého týmového hráče a tvůrce hry, zároveň ho provází pověst nesmírně talentovaného basketbalisty. V říjnu 2005 se v necelých 15 letech stal vůbec nejmladším hráčem, který si kdy zahrál nejvyšší španělskou soutěž. na hřišti tehdy strávil něco přes pět minut a zaznamenal dva body a jednu asistenci. V letech 2005-2009 působil v domovském klubu Joventut Badalona, nakonec ale neodolal nabídce FC Barcelona, k jejímž službám se roku 2009 upsal hned na 6 let. Jeho přestup z Badalony se stal nejdražším v historii španělské ligy. V té době za sebou měl již i draft do NBA, kam si ho z celkového 5. místa vybral klub Minnesota Timberwolves. Šest let v Barceloně nevydržel, nicméně i ty dvě sezony předváděl fascinující výkony a bořil letité rekordy. Stal se například hráčem, jenž v nejvyšší španělské soutěži nejrychleji nasbíral 1 000 bodů. V létě 2011 se však konečně odhodlal vydat se do slavné NBA.
Tam se doposud představil v barvách tří klubů: Minnesota Timberwolves (2011-2017), Utah Jazz (2017-2019) a od léta 2019 Phoenix Suns. Do Phoenixu už odcházel jako stabilní hvězda. Jeho tříletý kontrakt má hodnotu 51 milionů dolarů a očekává se, že katalánský rozehrávač výrazně pozvedne hru aktuálně druhého nejhoršího týmu uplynulé sezony. V NBA doposud odehrál takřka 500 utkání s průměrem 11,1 bodů na zápas. Dá se očekávat, že několik kvalitních sezon v nejslavnější lize světa ještě předvede, ačkoliv slávy a věhlasu krajana Gasola nejspíš nedosáhne. Kromě pěkné kariéry v NBA patří Ricky Rubio k tradičním oporám španělské basketbalové reprezentace.
DALŠÍ HRÁČI Z KATALÁNSKY HOVOŘÍCÍCH ÚZEMÍ
Z Baleárských ostrovů pochází Rudy Fernández (*1985), ačkoliv již od mládežnických kategorií hrál za katalánský klub Joventut Badalona. 1,96 m vysoký basketbalista obvykle působí na křídle. Roku 2007 byl draftován do NBA na 24. pozici, z níž si ho vybrali Phoenix Suns, ačkoliv ihned práva na něj postoupili do Portlandu. S týmem Portland Trail Blazers nakonec v červnu 2008 podepsal smlouvu a odehrál s ním celé tři sezony. V sezoně 2011/2012 pokračoval v NBA v dresu Denver Nuggets, posléze se vrátil do španělské ligy, konkrétně do Realu Madrid. V NBA odehrál Rudy Fernández celkem 249 utkání s průměrem 9,1 bodu na zápas. Rudy Fernández patřil k lídrům velmi úspěšné generace španělských basketbalistů. S reprezentací se stal třikrát mistrem Evropy, jednou mistrem světa a má doma i dvě stříbrné medaile z olympiád v Pekingu (2008) a Londýně (2012) a bronz z olympiády v Riu de Janeiru (2016). Baleárská regionální vláda ho roku 2008 ocenila za přínos ve světě sportu cenou Premi Ramon Llull.
V hlavním městě Baleárských ostrovů, Palmě, se narodil i další Mallorčan v NBA, Àlex Abrines (*1993). Měří 198 cm a hraje jako rozehrávač. V nejvyšší španělské lize debutoval jako 18letý v dresu Unicaja Málaga, v letech 2012-2016 hrál za FC Barcelona, v jehož dresu obdržel roku 2016 i prestižní ocenění pro nejlepšího mladíka Evropy (Rising Star Award), kterou před ním získali i výše zmínění Rudy Fernández (2007) a Ricky Rubio (2010). Zmiňované ocenění jaksi předznamenalo hráčův odchod do NBA, kam ho již v roce 2013 z celkového 32. místa draftoval tým Oklahoma City Thunder. Za Oklahomu odehrál Abrines v letech 2016-2019 celkem 174 utkání s průměrem 5,3 bodu na zápas. Americký klub s ním však uprostřed sezony rozvázal smlouvu, a tak se Abrines prozatím vrátil zpět do Barcelony. Kdoví, možná do NBA ještě někdy nahlédne.
Valencijské společenství v NBA v letech 2012-2014 zastupoval Víctor Claver (*1988). Draftováno bylo toto 207 cm vysoké křídlo již roku 2009 z celkové 22. příčky týmem Portland Trail Blazers, ačkoliv fakticky se do nejslavnější ligy světa probojoval až v sezoně 2012/2013. V NBA za Portland odehrál celkem 80 utkání s průměrem 3,2 bodu na zápas. Sezonu 2015/2016 strávil v Rusku, od léta 2016 nastupuje v dresu FC Barcelona ve španělské nejvyšší soutěži. Ačkoliv jeho působení v NBA příliš slavné nebylo, Claver byl stabilní součástí španělské reprezentace, takže se podobně jako výše zmíněný Rudy Fernández může pochlubit pěknou sbírkou medailí z olympiád a evropských i světových šampionátů.
Na závěr zmiňme ještě jméno Serge Ibaka (*1989). Tento 208 cm vysoký pivot pochází z Brazzaville, hlavního města Konžské republiky. Oba jeho rodiče hráli basketbal na reprezentační úrovni, těžko uvěřitelnou zajímavostí je, že Serge má celkem 17 sourozenců. Do svých 16 let žil a hrál v rodné zemi, nicméně následně se přesunul do Katalánska, kde v letech 2006-2009 působil v týmech CB L'Hospitalet a Ricoh Manresa. V létě 2008 byl ze 24. pozice draftován do NBA týmem Seattle Supersonics, ačkoliv záhy se upsal týmu Oklahoma City Thunder, kteří ho nejprve rok nechali setrvat v Katalánsku a od sezony 2009/2010 ho již povolali přímo do týmu v NBA. Faktem je, že Serge Ibaka se za ta léta stal skutečnou stálicí nejlepší basketbalové ligy světa. V dresu Oklahomy, Orlanda a Toronta odehrál již více než 750 utkání s průměrem přes 12 bodů na zápas. Letos s týmem Toronto Raptors dokonce získal prsten pro vítěze NBA. Roku 2011 získal španělské občanství, je tedy nedílnou součástí španělské reprezentace. Díky létům stráveným v katalánských týmech jsme tedy uznali za vhodné ho zmínit i zde, ačkoliv fakticky asi do našeho seznamu nepatří.
Zatímco na samém počátku basketbalové kluby v Katalánsku vznikaly z iniciativy nadšenců, kteří sem sport přivezli z USA, případně církevních škol a spolků, po II. světové válce basketbal hojně pronikl do španělských škol. Nicméně až do začátku 70. let 20. stol. jde o ryze amatérský sport, postupná profesionalizace začíná symbolicky až s rokem 1973, kdy města Barcelona a Badalona získala pořadatelství Mistrovství Evropy v basketbalu mužů. Španělský výběr, tvořený z velké části hráči z Katalánska, tehdy získal famózní druhé místo, když ve finále podlehl Jugoslávii. Dalším zlomovým rokem pro španělský basketbal byl 1986, kdy země pořádala basketbalové mistrovství světa. Některé zápasy se odehrály i v Barceloně, Španělsko na domácím mistrovství skončilo páté. Vzhledem k našemu tématu byl však rok 1986 klíčovým i z hlediska španělského basketbalu a NBA. V daném roce totiž v nejslavnější lize světa nastoupil vůbec první Španěl v historii - Fernando Martín (1962-1989)*. Faktem ale je, že po této jednosezónní záležitosti se v NBA následně dlouho žádný hráč z Pyrenejského poloostrova neobjevil. Až roku 2001 nastala katalánská invaze...
 |
| Juan Carlos Navarro v dresu FC Barcelona Lassa (Foto: www.as.com) |
PAU GASOL
Jméno Pau Gasol (*1980) je v Katalánsku naprostým synonymem basketbalu. Aby také ne, když se stal vůbec prvním Kataláncem v historii, který kdy nastoupil v NBA. Díky tomu v jeho životopisu najdeme mnoho dalších katalánských prvenství v nejslavnější basketbalové lize světa. V roce 2004 se stal prvním Kataláncem v play-off, o dva roky později prvním Kataláncem v All-Star Game a konečně roku 2009 i prvním katalánským vítězem NBA. Přitom původně byl zrozen pro medicínu, která je v rodině Gasolových poměrně častým zaměstnáním. Sám Pau Gasol ještě před časem plánoval se na tuto dráhu vydat po skončení své bohaté sportovní kariéry, ale kdoví, jak to nakonec bude. Faktem je, že jeho tělesné proporce jsou pro basketbal jako dělané. Pau Gasol měří 214 cm a váží 114 kg. Svému milovanému sportu se začal věnovat již na základní škole v Sant Boi de Llobregat. Posléze hrál za CB Cornellà, aby jako 16letý zakotvil v juniorce FC Barcelona. Mezi muži debutoval v nejvyšší španělské lize roku 1999, nicméně v nejslavnějším katalánském klubu dlouho nevydržel, neboť si jeho fenomenálního talentu všimli američtí skauti.
V jednadvaceti letech byl tedy Pau Gasol draftován do NBA a to z celkového třetího místa. I to svědčí o velkých nadějích, které Amerika do katalánského hráče vkládala. Svými výkony v dresu Memphis Grizzlies si Gasol hned ve své první zámořské sezoně (2001/2002) vysloužil cenu pro nováčka roku. Mimochodem i zde máme nějaké to prvenství - Gasol se stal prvním Neameričanem, který toto ocenění získal. Po několika letech v Memphisu (2001-2008) přestoupil do slavného klubu Los Angeles Lakers, s nimž se dočkal i svých dvou triumfů v NBA (2009 a 2010). S Lakers se rozloučil v létě 2014, kdy přestoupil do dalšího slavného týmu, Chicago Bulls, s nimiž zůstal dvě sezony. Od roku 2016 nastupoval za San Antonio Spurs, ovšem na konci letošní sezony přestoupil do Milwaukee Bucks. Prozatím tedy v NBA nastoupil k utkáním v dresu pěti klubů. Kdybychom měli shrnout všechny úspěchy a všechna nej tohoto hráče, museli bychom mu věnovat samostatný článek a ani to by nestačilo. Jak už bylo řečeno, pro Katalánce je Pau Gasol synonymem NBA. Jeho pozice v katalánské společnosti by se tak dala přirovnat třeba k postavení Jaromíra Jágra nebo Dominika Haška ve společnosti české. Pau Gasol je skutečná žijící legenda NBA. V nejslavnější basketbalové lize světa odehrál již 18 sezón, což představuje 1226 utkání (což ho v historických statistikách řadí na 35. příčku, ačkoliv odehraje-li ještě minimálně jednu celou sezonu, probojuje se do první dvacítky; za ním jsou i taková jména jako Shaquille O'Neal, Patrick Ewing či Scottie Pippen). Mezi aktivními hráči mu patří dokonce třetí příčka. Několikrát si zahrál i All-Star Game, v sezoně 2014/2015 se do výběru dostal dokonce i jeho mladší bratr Marc, což se stalo vůbec poprvé v historii NBA.
Během 18 let v NBA zatím Gasol nastřílel takřka 21 000 bodů, což ho řadí aktuálně na 37. příčku historických tabulek, jeho průměr je přibližně 17 bodů na zápas. Ve většině hlavních statistik NBA se pohybuje mezi nejlepší třicítkou historie a pokud bychom se podívali na čistě evropské účastníky této ligy, pak můžeme s jistotou prohlásit, že spolu s Němcem Dirkem Nowitzkim lze Pau Gasola považovat za nejlepšího Evropana v historii NBA. To ale není zdaleka všechno. Na mezinárodní úrovni Gasol se španělskou reprezentací vyhrál takřka vše. Kompletní sbírku medailí má z mistrovství Evropy, zlato z mistrovství světa, jen na olympiádách to Španělsku nikdy nevyšlo, i tak ale dvě stříbra (Peking 2008 a Londýn 2012) a jeden bronz (Rio 2016) nejsou vůbec špatnou vizitkou. Kdo byl během těchto slavných let lídrem španělské reprezentace netřeba zmiňovat. Potvrzuje to i fakt, že od roku 2017 je Pau Gasol s 1 183 body vůbec nejlepším střelcem historie evropských šampionátů. Celkově za svou reprezentační kariéru v dresu Španělska zaznamenal přes 3 500 bodů ve více než 200 utkáních. je otázka, jak dlouho ještě 39letý pivot v NBA vydrží, nicméně už teď je jasné, že na hodně let dopředu bude nejúspěšnějším Kataláncem v historii této slavné soutěže.
MARC GASOL
Svého staršího bratra Marc Gasol (*1985) fyzicky přerostl. Tento španělský reprezentant měří 216 cm a váží 116 kg. Ale co se týče basketbalové slávy, vždy zůstane jako mladší bratr trochu ve stínu. Přítom basketbalová kariéra Marca Gasola je poměrně logicky spjata s kroky staršího bratra. Když se Pau v roce 2001 vydal do Memphisu na svou první zámořskou štaci, mladší bratr ho tehdy doprovázel a dva roky hrál basketbal za místní školní tým. Ačkoliv se mu dařilo, nabídky univerzitních družstev odmítl a vydal se zpátky do rodného Katalánska, aby do puntíku napodobil bratrovu kariéru. V nejvyšší španělské lize debutoval roku 2003 v dresu FC Barcelona, jehož barvy hájil až do roku 2006. Následovala ještě dvouletá anabáze v Gironě a pak už cesta do vysněné NBA. Marc Gasol byl draftován roku 2007 jako čtyřicátý sedmý týmem LA Lakers. Ironií osudu je, že Lakers se práv na Marca Gasola v roce 2008 zbavili výměnou za jeho staršího bratra. Pau Gasol tedy pro sezonu 2008/2009 přestoupil do Los Angeles, zatímco mladší Marc měl svůj první zápas v NBA odehrát v dresu Memphis Grizzlies, odkud právě Pau po osmi letech přestupoval. Oba se tak jen těsně minuli.
Nicméně Marc slávu příjmení Gasol v Memphisu udržoval dalších deset let. Během té doby sice nedosáhl takových úspěchů jako starší bratr, i přesto se ale v NBA dokázal velice pěkně prosadit, čehož důkazem je kupříkladu cena pro nejlepšího obránce ligy za sezonu 2012/2013. V průběhu letošní sezony (2018/2019) Marc Gasol přestoupil z Memphisu k Toronto Raptors, což se nakonec ukázalo být velmi prozíravým rozhodnutím, neboť díky tomu získal svůj první titul v NBA. Ještě jeden a dožene staršího bratra... Aktuálně 34letý pivot má v NBA určitě ještě pár pěkných sezon před sebou, prozatím nastoupil k takřka 800 utkáním s průměrem 15 bodů na zápas. A to jsou velmi slušná čísla. Se starším bratrem sdílí kromě několika mistrovských titulů v reprezentační kariéře i ocenění od španělské královské rodiny Premio Princesa de Asturias de los Deportes (2015).
RAÜL LÓPEZ
Po Pau Gasolovi druhý Katalánec v NBA. Rodák z města Vic, Raül López (*1980) už je v současnosti v basketbalovém důchodu. Pouze 182 cm měřící hráč byl považován za jednoho z nejtalentovanějších rozehrávačů španělské historie. S profesionální kariérou začal roku 1998 v katalánském klubu Joventut Badalona, odkud v roce 2000 přestoupil do Realu Madrid, který za něj zaplatil 300 milionů peset, což z Lópeze v dané chvíli dělalo druhý nejdražší přestup v historii španělské ligy. Ačkoliv byl roku 2001 draftován do NBA ze slibné 24. pozice, za tým Utah Jazz si zahrál až v letech 2003-2005. Na jeho kariéru v nejslavnější soutěži světa mělo vliv opakované zranění kolen, kvůli němuž nejprve musel o celý rok odložit debut a o dva roky později ho zranění zastavilo uprostřed sezony. Utah se s ním rozloučil, a tak následoval návrat do Španělska, nejprve do Girony, později opět do Realu Madrid. V letech 2009-2011 si střihl angažmá v Rusku, posledních 6 let kariéry (2011-2016) strávil opět ve Španělsku (Bilbao Basket). V NBA po sobě zanechal spíše diskrétní stopu v podobě 113 utkání s průměrem 6,5 bodu na zápas.
JUAN CARLOS NAVARRO
V basketbalovém důchodu je dnes i velmi populární katalánský hráč Juan Carlos Navarro (*1980). Hráč s přezdívkou "La Bomba" se narodil v Sant Feliu de Llobregat a kromě krátkého působení v NBA byl po celou svou profesionální kariéru spjat s klubem FC Barcelona. Draftován do NBA byl roku 2001 týmem Washington Wizards, nicméně vzhledem k nevelkým šancím na pravidelnou hru se Navarro rozhodl setrvat v Barceloně. Zde si ostatně v prvních letech skvěle notoval s Pau Gasolem, jenže ten záhy odešel do zámoří. Oba se nakonec potkali i v USA, konkrétně v Gasolově poslední sezoně s Memphisem (2007/2008). Pro Navarra šlo o velmi riskantní podnik. Aby si zahrál slavnou NBA, musel v Memphisu přijmout až o 70 % nižší plat, než jaký měl v FC Barcelona, kde se navíc musel prakticky vyplatit ze smlouvy. Navarrovým cílem bylo zvládnout první sezonu v NBA co nejlépe, aby jako volný hráč pro tu následující získal mnohem lukrativnější kontrakt jinde než u zadluženého Memphisu. A to se mu relativně dařilo. V Americe si zvykal i díky podpoře spoluhráče Gasola, sám měl docela potíže s jazykem, nicméně nakonec ani poměrně úspěšná sezona, v níž patřil k nejlepším nováčkům, nepomohla k setrvání v zářivé NBA. Po jediné sezoně se tak vrátil do Barcelony, kde podepsal pětiletou smlouvu, která z něj s takřka 3 miliony € za sezonu dělala nejlépe placeného hráče v historii španělské ligy.
Juan Carlos Navarro se stal legendou FC Barcelona. Kromě již zmíněné sezony 2007/2008 odehrál celou kariéru, tedy plných 20 sezon, v barcelonském dresu. Za oněch 20 let Juan Carlos Navarro dosáhl na více než 30 trofejí, osmkrát s Barcelonou vyhrál španělskou ligu, sedmkrát královský pohár, dvakrát se radoval i ze zisku euroligové trofeje. V domácích i mezinárodních soutěžích za Barçu odehrál více než 1 000 zápasů, ve španělské lize patřil k nejlepším střelcům i nejlepším trojkařům historie, což se dá říct i o jeho statistikách v dresu národního týmu, v němž se mimochodem zúčastnil rekordních pěti olympiád (naposledy Rio 2016), samozřejmostí jsou i zlaté, stříbrné i bronzové medaile z evropských a světových šampionátů.
RICKY RUBIO
Dlouhovlasý rozehrávač Ricky Rubio (*1990) je v současnosti spolu s bratry Gasolovými jediným aktivním Kataláncem v NBA. Je považován za skvělého týmového hráče a tvůrce hry, zároveň ho provází pověst nesmírně talentovaného basketbalisty. V říjnu 2005 se v necelých 15 letech stal vůbec nejmladším hráčem, který si kdy zahrál nejvyšší španělskou soutěž. na hřišti tehdy strávil něco přes pět minut a zaznamenal dva body a jednu asistenci. V letech 2005-2009 působil v domovském klubu Joventut Badalona, nakonec ale neodolal nabídce FC Barcelona, k jejímž službám se roku 2009 upsal hned na 6 let. Jeho přestup z Badalony se stal nejdražším v historii španělské ligy. V té době za sebou měl již i draft do NBA, kam si ho z celkového 5. místa vybral klub Minnesota Timberwolves. Šest let v Barceloně nevydržel, nicméně i ty dvě sezony předváděl fascinující výkony a bořil letité rekordy. Stal se například hráčem, jenž v nejvyšší španělské soutěži nejrychleji nasbíral 1 000 bodů. V létě 2011 se však konečně odhodlal vydat se do slavné NBA.
Tam se doposud představil v barvách tří klubů: Minnesota Timberwolves (2011-2017), Utah Jazz (2017-2019) a od léta 2019 Phoenix Suns. Do Phoenixu už odcházel jako stabilní hvězda. Jeho tříletý kontrakt má hodnotu 51 milionů dolarů a očekává se, že katalánský rozehrávač výrazně pozvedne hru aktuálně druhého nejhoršího týmu uplynulé sezony. V NBA doposud odehrál takřka 500 utkání s průměrem 11,1 bodů na zápas. Dá se očekávat, že několik kvalitních sezon v nejslavnější lize světa ještě předvede, ačkoliv slávy a věhlasu krajana Gasola nejspíš nedosáhne. Kromě pěkné kariéry v NBA patří Ricky Rubio k tradičním oporám španělské basketbalové reprezentace.
 |
| Ricky Rubio v dresu týmu Utah Jazz (Foto: Esport 3) |
DALŠÍ HRÁČI Z KATALÁNSKY HOVOŘÍCÍCH ÚZEMÍ
Z Baleárských ostrovů pochází Rudy Fernández (*1985), ačkoliv již od mládežnických kategorií hrál za katalánský klub Joventut Badalona. 1,96 m vysoký basketbalista obvykle působí na křídle. Roku 2007 byl draftován do NBA na 24. pozici, z níž si ho vybrali Phoenix Suns, ačkoliv ihned práva na něj postoupili do Portlandu. S týmem Portland Trail Blazers nakonec v červnu 2008 podepsal smlouvu a odehrál s ním celé tři sezony. V sezoně 2011/2012 pokračoval v NBA v dresu Denver Nuggets, posléze se vrátil do španělské ligy, konkrétně do Realu Madrid. V NBA odehrál Rudy Fernández celkem 249 utkání s průměrem 9,1 bodu na zápas. Rudy Fernández patřil k lídrům velmi úspěšné generace španělských basketbalistů. S reprezentací se stal třikrát mistrem Evropy, jednou mistrem světa a má doma i dvě stříbrné medaile z olympiád v Pekingu (2008) a Londýně (2012) a bronz z olympiády v Riu de Janeiru (2016). Baleárská regionální vláda ho roku 2008 ocenila za přínos ve světě sportu cenou Premi Ramon Llull.
V hlavním městě Baleárských ostrovů, Palmě, se narodil i další Mallorčan v NBA, Àlex Abrines (*1993). Měří 198 cm a hraje jako rozehrávač. V nejvyšší španělské lize debutoval jako 18letý v dresu Unicaja Málaga, v letech 2012-2016 hrál za FC Barcelona, v jehož dresu obdržel roku 2016 i prestižní ocenění pro nejlepšího mladíka Evropy (Rising Star Award), kterou před ním získali i výše zmínění Rudy Fernández (2007) a Ricky Rubio (2010). Zmiňované ocenění jaksi předznamenalo hráčův odchod do NBA, kam ho již v roce 2013 z celkového 32. místa draftoval tým Oklahoma City Thunder. Za Oklahomu odehrál Abrines v letech 2016-2019 celkem 174 utkání s průměrem 5,3 bodu na zápas. Americký klub s ním však uprostřed sezony rozvázal smlouvu, a tak se Abrines prozatím vrátil zpět do Barcelony. Kdoví, možná do NBA ještě někdy nahlédne.
Valencijské společenství v NBA v letech 2012-2014 zastupoval Víctor Claver (*1988). Draftováno bylo toto 207 cm vysoké křídlo již roku 2009 z celkové 22. příčky týmem Portland Trail Blazers, ačkoliv fakticky se do nejslavnější ligy světa probojoval až v sezoně 2012/2013. V NBA za Portland odehrál celkem 80 utkání s průměrem 3,2 bodu na zápas. Sezonu 2015/2016 strávil v Rusku, od léta 2016 nastupuje v dresu FC Barcelona ve španělské nejvyšší soutěži. Ačkoliv jeho působení v NBA příliš slavné nebylo, Claver byl stabilní součástí španělské reprezentace, takže se podobně jako výše zmíněný Rudy Fernández může pochlubit pěknou sbírkou medailí z olympiád a evropských i světových šampionátů.
Na závěr zmiňme ještě jméno Serge Ibaka (*1989). Tento 208 cm vysoký pivot pochází z Brazzaville, hlavního města Konžské republiky. Oba jeho rodiče hráli basketbal na reprezentační úrovni, těžko uvěřitelnou zajímavostí je, že Serge má celkem 17 sourozenců. Do svých 16 let žil a hrál v rodné zemi, nicméně následně se přesunul do Katalánska, kde v letech 2006-2009 působil v týmech CB L'Hospitalet a Ricoh Manresa. V létě 2008 byl ze 24. pozice draftován do NBA týmem Seattle Supersonics, ačkoliv záhy se upsal týmu Oklahoma City Thunder, kteří ho nejprve rok nechali setrvat v Katalánsku a od sezony 2009/2010 ho již povolali přímo do týmu v NBA. Faktem je, že Serge Ibaka se za ta léta stal skutečnou stálicí nejlepší basketbalové ligy světa. V dresu Oklahomy, Orlanda a Toronta odehrál již více než 750 utkání s průměrem přes 12 bodů na zápas. Letos s týmem Toronto Raptors dokonce získal prsten pro vítěze NBA. Roku 2011 získal španělské občanství, je tedy nedílnou součástí španělské reprezentace. Díky létům stráveným v katalánských týmech jsme tedy uznali za vhodné ho zmínit i zde, ačkoliv fakticky asi do našeho seznamu nepatří.
 |
| Rudy Fernández v dresu Portland Trail Blazers (Foto: www.20minutos.es) |
* Martín byl zároveň druhým Evropanem, který v NBA podepsal kontrakt. Zahrál si za tým Portland Trail Blazers, ovšem pouze jedinou sezonu (1986-1987). Objevil se ve 24 utkáních, v nichž zaznamenal 22 bodů. Část sezony zameškal kvůli několika zraněním. Po roce v NBA se vrátil do Realu Madrid. Zemřel předčasně a tragicky při autonehodě v prosinci 1989. Martín se o pozici prvního Španěla v NBA podle některých zdrojů dělí s kalifornským rodákem Johnnym Rogersem (*1963). Ten v NBA nastupoval v letech 1986-1988 v dresech Sacramento Kings a Cleveland Cavaliers, načež se přesunul do Evropy, kde většinu kariéry odehrál ve Španělsku. Zde také získal španělské občanství a reprezentoval zemi na mezinárodních turnajích. Ačkoliv tedy jaksi "zpětně", i on může být považován za prvního Španěla v NBA.
Žádné komentáře:
Okomentovat