Město Sant Feliu de Guíxols (22 000 obyv.) má na slavném katalánském pobřeží Costa Brava zvláštní postavení. Pro oblast zmiňovaného pobřeží je v podstatě hlavním městem, i když pořád ještě tak trochu stojí stranou turismu. Mnohem více hotelů a zaplněných pláží najdete například v sousedních S'Agaró nebo Platja d'Aro. I proto si Sant Feliu de Guíxols dodnes udrželo zvláštní přístavní atmosféru trochu vzdálenou zbytku Costa Bravy.
Ačkoliv byla tato oblast trvaleji osídlena již iberskými kmeny, které se usadily na kopečku, jenž santguíxolskou zátoku rozděluje vedví (Punta dels Guíxols), opravdová historie města se začíná psát až s legendou o sv. Felixovi. Ta pochází přibližně ze sedmého století a odkazuje na události ze století čtvrtého, kdy byl křesťanský misionář sv. Felix umučen a shozen do moře právě ze zmiňovaného kopečku.
Další klíčovou událostí dějin Sant Feliu de Guíxols je vznik tamního kláštera. Stalo se tak v polovině 10. století (zasvěcen byl právě sv. Felixovi) a v podstatě až do století devatenáctého šlo o nejdůležitější stavbu ve městě - centrum dění, odkud se vždy rozhodovalo o další budoucnosti města. Díky své strategické pozici na katalánském pobřeží bylo Sant Feliu de Guíxols poměrně důležitým obchodním a především pak dobyvatelským přístavem během velké katalánské expanze ve 13. stol. Řada místních se aktivně účastnila dobývání Mallorky. Od 18. století již naplno propuká velká místní tradice, to jest výroba korkových uzávěrů láhví od vína. Mimochodem o vzniku korkového uzávěru panuje řada legend a jedna z nich přímo zmiňuje i toto katalánské město. Podle ní se slavný mnich Dom Perignon při svých pokusech o vytvoření šampaňského inspiroval při následném uzavírání lahví u poutníků, kteří do jeho kláštera přicestovali právě ze Sant Feliu de Guíxols. Ať už to bylo jakkoliv, korkový průmysl je dnes hned po cestovním ruchu tím nejdůležitějším ekonomickým odvětvím města.
Cestovní ruch město ovládá od konce 50. let minulého století, i tak tu ale jsou k vidění i jiné věci než jen hotelové a apartmánové komplexy. Mezi nejzajímavější místní památky patří krom zmiňovaného kláštera (aktuálně sídlo městského muzea) například kaple sv. Amançe (Capella de Sant Amanç), kasino La Constància, záchranná stanice El Salvament a také Pedralta (největší evropský viklan). Za docela zajímavý je považován i místní karneval.
 |
| Klášter v Sant Feliu de Guíxols (Foto: wikipedia.org) |
Další klíčovou událostí dějin Sant Feliu de Guíxols je vznik tamního kláštera. Stalo se tak v polovině 10. století (zasvěcen byl právě sv. Felixovi) a v podstatě až do století devatenáctého šlo o nejdůležitější stavbu ve městě - centrum dění, odkud se vždy rozhodovalo o další budoucnosti města. Díky své strategické pozici na katalánském pobřeží bylo Sant Feliu de Guíxols poměrně důležitým obchodním a především pak dobyvatelským přístavem během velké katalánské expanze ve 13. stol. Řada místních se aktivně účastnila dobývání Mallorky. Od 18. století již naplno propuká velká místní tradice, to jest výroba korkových uzávěrů láhví od vína. Mimochodem o vzniku korkového uzávěru panuje řada legend a jedna z nich přímo zmiňuje i toto katalánské město. Podle ní se slavný mnich Dom Perignon při svých pokusech o vytvoření šampaňského inspiroval při následném uzavírání lahví u poutníků, kteří do jeho kláštera přicestovali právě ze Sant Feliu de Guíxols. Ať už to bylo jakkoliv, korkový průmysl je dnes hned po cestovním ruchu tím nejdůležitějším ekonomickým odvětvím města.
Cestovní ruch město ovládá od konce 50. let minulého století, i tak tu ale jsou k vidění i jiné věci než jen hotelové a apartmánové komplexy. Mezi nejzajímavější místní památky patří krom zmiňovaného kláštera (aktuálně sídlo městského muzea) například kaple sv. Amançe (Capella de Sant Amanç), kasino La Constància, záchranná stanice El Salvament a také Pedralta (největší evropský viklan). Za docela zajímavý je považován i místní karneval.
Žádné komentáře:
Okomentovat