Pepe Rubianes - to je symbol vynikajícího stand-up komika. Galicijsko-katalánský (jak on sám rád říkával) režisér, herec a komik. Také specialista na pantomimu a velký obdivovatel Federica Garcíi Lorky. Milovník života, divoké africké přírody a žen. Nejvíce ho proslavily památné monology...
José Rubianes Alegret známý jako "Pepe Rubianes" (1947-2009) se narodil v galicijském městečku Villagarcía de Arosa, avšak záhy se s rodinou přestěhoval do Katalánska. Právě proto se vždy považoval za galicijsko-katalánského herce - galicijského, protože se v Galicii narodil, a katalánského, jelikož v Katalánsku prožil celý život. Prožil poměrně inspirativní mládí uprostřed knih a neustále se měnících tváří, neboť jeho rodiče provozovali penzion. Na barcelonské univerzitě vystudoval filosofii, ale již v té době výrazně tíhl k divadelnímu světu. V 70. letech se tak objevil v několika divadelních hrách a skutečně o sobě dal vědět v katalánském divadelním světě v představeních legendární divadelní skupiny Dagoll Dagom. Pepe Rubianes však od přírody patřil k tomu typu lidí, kteří nesnesou, aby jim kdokoliv říkal, co mají dělat.
Této filosofie se držel jak v osobním životě, tak v tom pracovním. Roku 1981 se rozhodl vydat se na sólovou dráhu. V hereckém případě je to samozřejmě krapet těžší než například v hudební branži. A televize Pepemu také nikdy příliš nevoněla. Vydal se tedy do světa s vlastní monologovou show. A hned se svým prvním představením Pay-Pay sklidil velký úspěch nejen ve Španělsku ale i v zemích Jižní Ameriky. I když součástí jeho životní filosofie bylo také zásadní "nepředřít se", dokázal vytvořit alespoň tolik představení, aby jeho monologistická sláva pomaličku vzrůstala během 80. i 90. let minulého století. Právě v devadesátých letech se jeho show přeci jen nabídla i televizím a z Rubianese se rázem stala mediálně známá tvář. V roce 1999 dosáhl svého televizního vrcholu - v pořadu katalánské TV3 Malalts de tele byl protagonistou rozhovoru, jenž trval 8 a půl hodiny! Být zpovídán více než 510 minut přivedlo Rubianese i do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší televizní rozhovor historie (tento rekord byl později překonán barcelonským rodákem Pedrem Ruizem na stanici Veo7).
Během té doby neustále tříbil své nejpopulárnější vystoupení: Rubianes Solamente. (Ukázku z něj si můžete prohlédnout v následujícím videu). Za tato vystoupení dostal také několik prestižních cen. To už se ale nacházíme v 21. století, na sklonku a zároveň vrcholu kariéry Pepe Rubianese. V rozhovorech často říkával: "Nejsem šťastný, ale vždy jsem se snažil si život co nejvíc užít". Jednou z jeho životních vášní byl tabák. Kouřil hodně a pořád. Koneckonců i kvůli tomu tak nerad chodil do televize, kde byly v souvislosti s kouřením dost striktní pravidla. Tato láska ho však nakonec přeci jen trochu předčasně donutila odejít z tohoto světa. Na jaře 2008 mu byla diagnostikována rakovina plic. O rok později zemřel.
Ale nekončeme tragicky. Pepe Rubianes si svůj život vždy užíval naplno a svým působením se o totéž snažil i u ostatních. Právě vychutnávání si a poznávání života pro něj bylo zásadní. O peníze a všeobecně materiální záležitosti se nestaral. Koneckonců pocházel z relativně prostých poměrů a tomu byl svým způsobem věrný až do samého konce svého života. Byl jedním z nejoriginálnějších a nejnenapodobitelnějších komiků, které kdy Katalánsko či Španělsko poznalo. Jeho humor byl ostrý a sprostý. Ale rozhodně vesměs vkusný a často pravdivý, dá-li se to tak říct. Ostatně posuďte sami...
José Rubianes Alegret známý jako "Pepe Rubianes" (1947-2009) se narodil v galicijském městečku Villagarcía de Arosa, avšak záhy se s rodinou přestěhoval do Katalánska. Právě proto se vždy považoval za galicijsko-katalánského herce - galicijského, protože se v Galicii narodil, a katalánského, jelikož v Katalánsku prožil celý život. Prožil poměrně inspirativní mládí uprostřed knih a neustále se měnících tváří, neboť jeho rodiče provozovali penzion. Na barcelonské univerzitě vystudoval filosofii, ale již v té době výrazně tíhl k divadelnímu světu. V 70. letech se tak objevil v několika divadelních hrách a skutečně o sobě dal vědět v katalánském divadelním světě v představeních legendární divadelní skupiny Dagoll Dagom. Pepe Rubianes však od přírody patřil k tomu typu lidí, kteří nesnesou, aby jim kdokoliv říkal, co mají dělat.
Této filosofie se držel jak v osobním životě, tak v tom pracovním. Roku 1981 se rozhodl vydat se na sólovou dráhu. V hereckém případě je to samozřejmě krapet těžší než například v hudební branži. A televize Pepemu také nikdy příliš nevoněla. Vydal se tedy do světa s vlastní monologovou show. A hned se svým prvním představením Pay-Pay sklidil velký úspěch nejen ve Španělsku ale i v zemích Jižní Ameriky. I když součástí jeho životní filosofie bylo také zásadní "nepředřít se", dokázal vytvořit alespoň tolik představení, aby jeho monologistická sláva pomaličku vzrůstala během 80. i 90. let minulého století. Právě v devadesátých letech se jeho show přeci jen nabídla i televizím a z Rubianese se rázem stala mediálně známá tvář. V roce 1999 dosáhl svého televizního vrcholu - v pořadu katalánské TV3 Malalts de tele byl protagonistou rozhovoru, jenž trval 8 a půl hodiny! Být zpovídán více než 510 minut přivedlo Rubianese i do Guinessovy knihy rekordů za nejdelší televizní rozhovor historie (tento rekord byl později překonán barcelonským rodákem Pedrem Ruizem na stanici Veo7).Během té doby neustále tříbil své nejpopulárnější vystoupení: Rubianes Solamente. (Ukázku z něj si můžete prohlédnout v následujícím videu). Za tato vystoupení dostal také několik prestižních cen. To už se ale nacházíme v 21. století, na sklonku a zároveň vrcholu kariéry Pepe Rubianese. V rozhovorech často říkával: "Nejsem šťastný, ale vždy jsem se snažil si život co nejvíc užít". Jednou z jeho životních vášní byl tabák. Kouřil hodně a pořád. Koneckonců i kvůli tomu tak nerad chodil do televize, kde byly v souvislosti s kouřením dost striktní pravidla. Tato láska ho však nakonec přeci jen trochu předčasně donutila odejít z tohoto světa. Na jaře 2008 mu byla diagnostikována rakovina plic. O rok později zemřel.
Ale nekončeme tragicky. Pepe Rubianes si svůj život vždy užíval naplno a svým působením se o totéž snažil i u ostatních. Právě vychutnávání si a poznávání života pro něj bylo zásadní. O peníze a všeobecně materiální záležitosti se nestaral. Koneckonců pocházel z relativně prostých poměrů a tomu byl svým způsobem věrný až do samého konce svého života. Byl jedním z nejoriginálnějších a nejnenapodobitelnějších komiků, které kdy Katalánsko či Španělsko poznalo. Jeho humor byl ostrý a sprostý. Ale rozhodně vesměs vkusný a často pravdivý, dá-li se to tak říct. Ostatně posuďte sami...
Žádné komentáře:
Okomentovat