Narcís Monturiol: Vynálezce první moderní ponorky

Narcís Monturiol (R. M. Alsina)

Katalánsko se pyšní mnoha slavnými osobnostmi, z nichž však jen někteří "hrají první ligu". Jinými slovy, jen některé z těchto osobností jsou široce známé po celém světě - především pak umělci jako Antoni Gaudí, Joan Miró či Salvador Dalí nebo sportovci jako Pep Guardiola, Xavi nebo Pau Gasol. Hned po nich nastupuje jakási "druhá liga", tedy skupina osobností, na něž jsou Katalánci hrdí a jsou si vědomi jejich významu, avšak jejichž sláva pořád dost dobře nepronikla přes katalánské hranice, ačkoliv pro svůj význam by si to rozhodně zasloužily. Do této skupiny by se dal zařadit i vynálezce první moderní ponorky.

Narcís Monturiol i Estarriol (1819-1885) se narodil ve městě Figueres. Nejprve se věnoval studiu medicíny, nakonec však vystudoval právo v Barceloně. Na žádnou právnickou kariéru se však nechystal, jelikož již v té době se hodně zajímal o politiku. Nejvíce ho lákal utopický socialismus. Věnoval se psaní a publikování různých článků a pamfletů a dokonce vydával i podle všeho první komunistický časopis na území Španělska - La Fraternitat. Tato činnost mu ale příliš neprospěla během revolučního roku 1848, kdy byl časopis z těch nejvyšších míst pro jistotu zakázán. Monturiol dokonce musel na nějakou dobu do exilu (i pro něj, jako ostatně pro většinu Katalánců v průběhu dějin, jím byla Francie). Po návratu do Barcelony mu byla publikační činnost zakázána, a tak se Monturiol vrátil ke své staré lásce - vědě.

Během svého působení v přímořské vesnici Cadaqués se začal usilovně zajímat o svět pod mořskou hladinou. Tedy přesněji řečeno, jak onen svět co nejpohodlněji prozkoumat. Sehnal několik kamarádů, dal se do díla a po dvou letech tvrdé práce byla hotova jeho první ponorka Ictíneo I. 23. září 1859 byla poprvé veřejně vyzkoušena a před zraky mnoha lidí a především akcionářů Monturiolovy společnosti se potopila do hloubky 20 metrů a pod hladinou vydržela takřka dvě a půl hodiny. Tento úspěch pak Monturiol ještě vylepšil při dalších zkouškách tentokrát v přístavu Alicante. Zatímco Ictíneo I byla pouze ponorkou určenou tak maximálně pro sběr korálů (kvůli čemuž byla ostatně především zkonstruována), Monturiol rozhodně neusnul na vavřínech a v roce 1864 předvedl světu vylepšenou Ictíneo II.

Popravdě, Ictíneo II nebyla jen "vylepšená", vlastně to byla úplně nová ponorka, která znamenala zásadní zlom. Byla dvakrát větší než její předchůdkyně (14 metrů na délku a 3 metry na výšku) a byla stavěna se záměrem průmyslového či dokonce vojenského využití. Tím nejpřevratnějším však bylo, že Monturiol v Ictíneo II již nespoléhal na lidský pohon, ale pohyb umožňoval spalovací motor. Takový pohon se však v dané době jevil jako problematický hlavně pod vodou. I to ale šikovný vynálezce vyřešil a díky spalování speciální směsi navíc docílil i vytváření kyslíku při oné chemické reakci, tím pádem zabil dvě mouchy jednou ranou - vytvořil ponorku s mechanickým (strojovým) pohonem a ještě dokázal zajistit zásobování kyslíkem. Myslelo se i na záchranný mechanismus, jenž umožňoval okamžité vynoření v případě potíží. Svou veřejnou podvodní premiéru zažila ponorka v květnu 1865 a díky neustálému vylepšování se nakonec mohla pochlubit následujícími dosaženými hodnotami: 30 metrů do hloubky, až 7 hodin pod hladinou a rychlost 4,5 uzlů.

Roku 1868, v době kdy Jules Verne dokončoval své velkolepé dílo Dvacet tisíc mil pod mořem, které předznamenalo éru ponorek, katalánská ponorková realita naopak dávno prožila svůj vrchol a začala upadat. Ani španělskou buržoazii ani armádu Monturiolův totiž vynález nezaujal, a tak námořnická společnost Narcíse Monturiola zkrachovala a po převratné ponorce zbyla jen hromada šrotu. Monturiol kromě ponorky vynalezl i řadu dalších věcí, po krachu své společnosti se však postupně stahoval do ústraní a roku 1885, zcela zadlužený a zapomenutý, zemřel v Sant Martí. Ačkoliv ještě za svého života dokázal upadnout v zapomenutí, dnes tomu tak již rozhodně není. Ve Figueres na místní Ramble a také v Barceloně stojí sochy věnované právě vynálezci první moderní ponorky. V roce 1993 o něm byl natočen film Monturiol, el senyor del mar. Jeho slavné ponorky Ictíneo I a Ictíneo II může každý návštěvník Barcelony obdivovat, i když jde jen o věrné repliky: Ictíneo I naleznete v Museu Marítim, Ictíneo II je pak vystavená na prostranství v Port Vell, poblíž Mare Magnum.

Přesná napodobenina Monturiolovy ponorky Ictíneo II nacházející se v barcelonském přístavu
(Foto: wikipedia.org)