ETA - Atentáty v Països Catalans

Baskická teroristická organizace ETA loni vyhlásila definitivní mír a konec útočení. Skončilo tak několik desítek let jejich velice zvláštního a nešťastného boje za nezávislost Baskicka. Ačkoliv v tomto ohledu se jeví jako poměrně logická úvaha, že hlavním cílem atentátů organizace ETA měly být vždy především španělské struktury a naopak území, kde též existují separatistické tendence (tedy např. Katalánsko), mělo zůstat nedotčené - šlo jim přeci také o nezávislost na Španělsku - opak je pravdou. I drtivou většinu atentátů spáchala ETA přímo na baskickém území, Katalánsko i další katalánsky mluvící země jejich řádění odnesly občas též hodně tvrdě. Z celkových 829 obětí této teroristické organizace jich celkem 67 našlo smrt na území Països Catalans. V samotném Katalánsku měla ETA svého času dokonce stabilní útočné komando.

K vůbec prvnímu smrtícímu útoku ETA v Katalánsku došlo 6. června 1975 v Barceloně, i když nebývá počítán mezi atentáty. Po přepadení pobočky Banco Santander na ulici carrer de Casp se teroristé střetli s policejním odporem. ETA tehdy přijala novou strategii boje proti frankistickému režimu - vykrádání bank především v největších španělských městech. Jedna ze zaměstnankyň barcelonské pobočky však stihla zalarmovat policii, a tak k místu vyrazila nejbližší hlídka. V následné přestřelce přišel o život policista Ovidio López Díaz*. Jeho tělo provrtalo 7 kulek, jedna ho trefila přímo do srdce. Bylo mu 31 let a zanechal po sobě manželku, která právě očekávala jejich prvního společného potomka...

16. srpna 1985 udeřila ETA poprvé smrtelně i na území Valencijského společenství - zemřel francouzský podnikatel Clément Perret, jehož teroristé podezírali ze spojení se španělským protiteroristickým komandem GAL. V září 1986 vybuchuje v barcelonské čtvrti Poblenou výbušnina v autě zrovna v momentu, kdy kolem projíždí minibus s příslušníky Guardia Civil - 6 zraněných. O měsíc později vybuchuje opět v Barceloně bomba před policejní stanicí na Plaça d'Espanya. Tentokrát je 14 zraněných a jeden mrtvý policista - Ángel González del Pozo. Další útok, již bez obětí, se odehrál v prosinci 1986 ve čtvrti Les Corts.

Tragickým byl pro Katalánsko především rok 1987, kdy se násilí ze strany ETA v katalánské metropoli vystupňovalo. 27. března zemřel při atentátu (opět výbušnina v autě) příslušník Guardia Civil, Antonio González Herrera. O šest dní později došlo k dalšímu výbuchu cílenému na španělské policisty, bomba nastražená v dodávce však zabila okolo procházejícího 27letého Juana Fructuosa Gómeze. Šlo o první civilní oběť v Katalánsku. Kromě něj za sebou exploze nechala také několik zraněných. ETA posléze vyjádřila politování nad smrtí nevinného občana, avšak ne příliš smířlivým tónem jasně vyzvala obyvatele Barcelony, aby kolem míst, na nichž se koncentruje policie, procházela s velkou obezřetností. 19. června 1987 nicméně došlo k něčemu mnohem horšímu. Atentát v Hipercoru byl tím nejkrvavějším v celé historii baskické teroristické organizace. Výbuch dodávky napěchované výbušninou na parkovišti obchodního domu Hipercor odstartoval velký požár a následný zmatek, při kterém zemřelo 21 osob a dalších 45 bylo zraněno. Žádná z obětí neměla nic společného se španělskou policií, byly mezi nimi i tři děti. ETA sice několikrát telefonicky o bombě informovala, obchodní dům však i přes toto varování vyklizen nebyl.

Kromě těchto smutných následků byly atentáty z roku 1987 pro Barcelonu problémem v celosvětové rovině. Došlo k nim totiž jen několik měsíců před rozhodováním o pořadateli Olympijských her v roce 1992. Nakonec ale pozici Barcelony neohrozily. ETA se po této hrůzné události na několik let z Katalánska stáhla. 8. prosince 1990 však o sobě dala opět vědět. Dalším tragickým atentátem. Za cíl si tehdy vybrala katalánské město Sabadell. Nálož v autě smetla okolo projíždějící policejní dodávku. Výsledkem bylo šest mrtvých příslušníků Policia Nacional. O půl roku později, 29. května 1991, dodávka naložená 200 kg trhaviny explodovala před kasárnami Guardia Civil. Výsledná bilance 10 obětí byla o to smutnější, že mezi nimi byli 4 děti. Pouze dvě z obětí byly příslušníky Guardia Civil, zbytek tvořili jejich děti a kolemjdoucí. Samotná exploze způsobila 9 úmrtí a 44 zraněných, za desátou oběť bývá považován jeden z příslušníků Guardia Civil v záloze, který na místě pomáhal, ale byl sražen přijíždějící záchrankou a zraněním podlehl.

Oba dva útoky měly jasný politický záměr - poškodit ve světě Španělsko právě prostřednictvím Katalánska, kde v té době chyběl zhruba rok do konání olympijských her. Září 1991 přineslo další mrtvé opět i ve Valencijském společenství - při výbuchu auta přes služebnou Guardia Civil v Alacant umírají tři lidé. Blížící se olympiáda nakonec stejně přesunula pozornost teroristů zpět na katalánskou metropoli a dějiště her. Na konci roku 1991 zastřelili členové ETA dva příslušníky Policia Nacional, na počátku roku 1992 jsou zastřeleni příslušníci španělské armády: Arturo Anguera Vallés, Virgilio Mas Navarro a Juan Antonio Querol Queralt. Ve Valencii je zase jedním výstřelem do hlavy přímo na Právnické fakultě Universitat de Valencia popraven profesor práva a politik Manuel Broseta Pont. Další dva mrtvé v Katalánsku má pak ETA na svědomí v březnu téhož roku. Olympiádu nakonec Barcelona přečkala bez podobných pohrom. Svou aktivitu v Katalánsku následně ETA opět utlumila, i přesto došlo k dalším dvěma vraždám v první polovině roku 1994. Na konci 1995 umírá při explozi v obchodním době El Corte Inglés ve Valencii 43letá Josefina Corresa Huerta, kromě ní je při výbuchu několik dalších lidí zraněno, mezi nimi i její dcera.

Rok 2000 přinesl do Barcelony několik politických vražd. 21. září onoho roku byl dvěma výstřely zabit José Luis Ruiz Casado, radní za stranu PP, u vchodu do svého domu v Sant Adrià del Besòs. Mnohem většího mediálního ohlasu se dostalo zavraždění Ernesta Llucha, k němuž došlo 21. listopadu v Barceloně. Ernest Lluch byl politikem za stranu PSOE, vyučoval právo na barcelonské univerzitě a byl španělským exministrem zdravotnictví. Lluch byl popraven dvěma výstřely do hlavy na parkovišti patřícímu domu, kde bydlel (Avinguda de Chile). 14. prosince umírá další radní za PP, tentokrát v Terrasse, Francisco Cano Consuegra, a 20. prosince umírá barcelonský městský strážník Juan Miguel Gervilla Valladolid, když se ocitl na špatném místě ve špatnou dobu. Členové barcelonského komanda ETA připravovali atentát na novináře Luise del Olma, nicméně jedinou obětí se nakonec stal právě barcelonský strážník.

17. března 2001 umírá v Roses (Girona) příslušník katalánské policie Mossos d'Esquadra, Santos Santamaria Avendaño. Stal se tak poslední obětí ETA na území Katalánska. V roce 2004 vyhlásila ETA pro území Katalánska příměří. 4. srpna 2002 si exploze vozu před kasárnami Guardia Civil v Santa Pola (Alacant) vybírá další dvě oběti - na blízké autobusové zastávce umírá důchodce Cecilio Gallego Alaminos, ve svém pokoji v domě Guardia Civil umírá šestiletá holčička, dcera jednoho z příslušníků. Poslední smrtící atentát na území Països Catalans byl zároveň i tím prvním pro Baleárské ostrovy. 30. července 2009 vybuchuje v městečku Calvià bomba uložená pod policejním vozem přímo před stanicí Guardia Civil. Při explozi zemřeli dva policisté. Ostrov Mallorca se zároveň mohl stát místem atentátů, které by měly celosvětový mediální ohlas. Španělský král Juan Carlos I. na ostrově totiž často tráví prázdniny. ETA na něj připravovala atentát hned při dvou příležitostech - v letech 1995 a 2004, oba však byly zmařeny. I tak ale ETA zasáhla katalánské teritorium mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Organizace loni oficiálně vyhlásila konec své činnosti. Věřme tedy, že žádné další oběti nejen v Katalánsku již nikdy nepřibudou.

*Některé zdroje uvádějí příjmení v přehozeném pořadí: Ovidio Díaz López.

Graf ukazující počet obětí útoků teroristické organizace ETA
(Zdroj: wikipedia.org)