 |
| La Monyos (Foto: wikipedia.org) |
Dolors Bonella i Alcázar se dle pověstí narodila v roce 1851 ve čtvrti Raval v místech, kde se dnes nachází ulice Rambla del Raval. Vedla zcela běžný život švadlenky, vše ale změnila tragická nehoda. V jediném nešťastném okamžiku totiž koňský povoz ukončil život její malé dcerky.
A naprosto změnil život Dolors, která se z toho zbláznila. V tu chvíli se z ní stala La Monyos. Dobová svědectví ji popisují jako extravagantní starší paní s nezaměnitelným vějířem, věčně oblečenou do křiklavých šatů a vždy s charakteristickým drdolem, do něhož měla často zapletené květiny, které dostávala od stánkařek na Ramble. Právě tato nejznámější barcelonská třída se stala jejím "domovem", zde zpívala, chodila po okolních uličkách. A občas i žebrala, ale vždy si přitom zachovávala úroveň, takže za pár drobáčků se darujícím dostalo malého pěveckého nebo recitačního vystoupení. Její popularita přetrvala i díky tomu, že sama La Monyos se dožila úctyhodných 89 let, a tak její sláva ovlivnila hned několik generací obyvatel katalánské metropole. Zemřela v září 1940 v Hospital Marítim.
A naprosto změnil život Dolors, která se z toho zbláznila. V tu chvíli se z ní stala La Monyos. Dobová svědectví ji popisují jako extravagantní starší paní s nezaměnitelným vějířem, věčně oblečenou do křiklavých šatů a vždy s charakteristickým drdolem, do něhož měla často zapletené květiny, které dostávala od stánkařek na Ramble. Právě tato nejznámější barcelonská třída se stala jejím "domovem", zde zpívala, chodila po okolních uličkách. A občas i žebrala, ale vždy si přitom zachovávala úroveň, takže za pár drobáčků se darujícím dostalo malého pěveckého nebo recitačního vystoupení. Její popularita přetrvala i díky tomu, že sama La Monyos se dožila úctyhodných 89 let, a tak její sláva ovlivnila hned několik generací obyvatel katalánské metropole. Zemřela v září 1940 v Hospital Marítim.
Tragický osud La Monyos a její způsob vyrovnávání se s životní ztrátou se stal inspirací mnoha legend, básní a písní, které kolovaly po Barceloně první poloviny 20. století. Její osud je zmiňován hned v několika knihách o postavičkách barcelonských ulic, má vlastní figurínu v barcelonském muzeu voskových figurín. Také je po ní pojmenována jedna restaurace v Eixamplu, je jí věnován jeden z automatů v muzeu na Tibidabu a Vicenç Sabater o La Monyos složil populární píseň.Připomíná ji taktéž přezdívka linky 91, která jezdila v místech, kde se dříve La Monyos procházela. V roce 1996 natočila katalánská režisérka Mireia Ros film věnovaný právě této ženě, která se svého času stala opravdovou institucí barcelonských ulic a barů...
Žádné komentáře:
Okomentovat