Katalánská skupina Companyia Elèctrica Dharma patří v rámci katalánské hudební scény k těm nejoriginálnějším a nejdéle vystupujícím. Celý projekt začal postupně vznikat na konci 60. let 20. stol. okolo sourozenců Fortunyových v barcelonské čtvrti Sants. Pod vlivem populárního hnutí hippies se hudebníci ponořili do tajů východních filosofií a začali žít alternativně a umělecky nejprve v bytě v barcelonské čtvrti Horta, později ve venkovském stavení poblíž Girony. Právě v Gironě se roku 1974 v rámci místního hudebního festivalu zrodila skupina ve víceméně dnešní podobě. Samotný název kapely je odvozen od Kerouacova románu Dharmoví tuláci.
Hudební styl skupiny se postupně vyvíjel, ale již tehdy na konci frankistické diktatury začala Companyia Elèctrica Dharma výrazně stavět na tradiční katalánské hudbě v kombinaci s rockem a později i jazzem. Užití dechových nástrojů, zejména těch charakteristických pro katalánské hudební uskupení zvané "cobla", se tak stalo jejich zásadním poznávacím znamením. Výrazné úspěchy na domácím poli skupina sbírala zejména v druhé polovině 70. let, a to po celém Španělsku. Dodnes se jako na jeden z hvězdných momentů kapely vzpomíná na jejich madridský koncert z prosince roku 1977. Další úspěchy v podobě několika významných desek se dostavily i v následující dekádě, i když tu nakonec poznamenala smrt jednoho z bratrů a zároveň zakládajících členů - Esteve Fortuny zkolaboval 15. srpna 1986 během vystoupení v katalánském městečku Cardedeu a o pár dní později zemřel v barcelonské Hospital Clínic. Bylo mu pouhých 32 let. Jeho smrt skupinu tvrdě zasáhla, ale po dvouleté přestávce se Companyia Elèctrica Dharma opět vrátila na scénu, tentokrát posílená ještě o nejmladší sestru sourozenců Fortunyových.
Celá devadesátá léta skupina pracovala na své konsolidaci v rámci katalánské hudební scény a po více než dvacetiletém fungování začala sbírat nejrůznější hudební a kulturní ocenění, která předcházelo i následovalo několik amerických i evropských koncertních šňůr. I přesto je ale dodnes kapela mimo rodné Katalánsko prakticky neznámá. V posledních letech vystupuje spíše sporadicky, jejich poslední album se datuje do roku 2010. V září 2013 zemřel další z bratrů-zakladatelů, Josep Fortuny, což trochu oddálilo plány skupiny na výroční turné ke 40 letům vzniku formace. Turné se nakonec uskutečnilo v letech 2015-2016. V současnosti skupina působí ve složení: Joan Fortuny, Lluís Fortuny, Maria Fortuny, Carles Vidal, Pep Rius, Iban Rodríguez.
LA PRESÓ DEL REI DE FRANÇA
Vlastně i v Katalánsku samotném jistě najdeme osoby, jimž název zmiňované skupiny dodnes nic moc neřekne, nicméně snad úplně všichni znají melodii, která formaci nejvíc proslavila. Jde o skladbu La presó del rei de França, původně katalánskou lidovou píseň ze 16. století, která se vztahuje k zajetí francouzského krále Františka I. po prohrané bitvě u Pavie (1525). Podle legendy tehdy krále osobně zajal katalánský voják Joan Aldana, rodák z Tortosy, a tak se onen popěvek rychle rozšířil zejména po celém katalánsky mluvícím území. A právě instrumentální verze této lidové písně, kterou Companyia Elèctrica Dharma vytvořila na svém albu Catalluna (1983), se záhy stala skutečně kultovní skladbou po celém území tzv. Països Catalans a dnes ji pravidelně uslyšíte na každé větší demonstraci za nezávislost Katalánska. Zároveň jde o skladbu, kterou si za ta léta velice oblíbili fanoušci FC Barcelona i katalánské fotbalové reprezentace, proto se s ní pravidelně setkáte na kterémkoliv domácím utkání obou týmů.
Hudební styl skupiny se postupně vyvíjel, ale již tehdy na konci frankistické diktatury začala Companyia Elèctrica Dharma výrazně stavět na tradiční katalánské hudbě v kombinaci s rockem a později i jazzem. Užití dechových nástrojů, zejména těch charakteristických pro katalánské hudební uskupení zvané "cobla", se tak stalo jejich zásadním poznávacím znamením. Výrazné úspěchy na domácím poli skupina sbírala zejména v druhé polovině 70. let, a to po celém Španělsku. Dodnes se jako na jeden z hvězdných momentů kapely vzpomíná na jejich madridský koncert z prosince roku 1977. Další úspěchy v podobě několika významných desek se dostavily i v následující dekádě, i když tu nakonec poznamenala smrt jednoho z bratrů a zároveň zakládajících členů - Esteve Fortuny zkolaboval 15. srpna 1986 během vystoupení v katalánském městečku Cardedeu a o pár dní později zemřel v barcelonské Hospital Clínic. Bylo mu pouhých 32 let. Jeho smrt skupinu tvrdě zasáhla, ale po dvouleté přestávce se Companyia Elèctrica Dharma opět vrátila na scénu, tentokrát posílená ještě o nejmladší sestru sourozenců Fortunyových.
Celá devadesátá léta skupina pracovala na své konsolidaci v rámci katalánské hudební scény a po více než dvacetiletém fungování začala sbírat nejrůznější hudební a kulturní ocenění, která předcházelo i následovalo několik amerických i evropských koncertních šňůr. I přesto je ale dodnes kapela mimo rodné Katalánsko prakticky neznámá. V posledních letech vystupuje spíše sporadicky, jejich poslední album se datuje do roku 2010. V září 2013 zemřel další z bratrů-zakladatelů, Josep Fortuny, což trochu oddálilo plány skupiny na výroční turné ke 40 letům vzniku formace. Turné se nakonec uskutečnilo v letech 2015-2016. V současnosti skupina působí ve složení: Joan Fortuny, Lluís Fortuny, Maria Fortuny, Carles Vidal, Pep Rius, Iban Rodríguez.
LA PRESÓ DEL REI DE FRANÇA
Vlastně i v Katalánsku samotném jistě najdeme osoby, jimž název zmiňované skupiny dodnes nic moc neřekne, nicméně snad úplně všichni znají melodii, která formaci nejvíc proslavila. Jde o skladbu La presó del rei de França, původně katalánskou lidovou píseň ze 16. století, která se vztahuje k zajetí francouzského krále Františka I. po prohrané bitvě u Pavie (1525). Podle legendy tehdy krále osobně zajal katalánský voják Joan Aldana, rodák z Tortosy, a tak se onen popěvek rychle rozšířil zejména po celém katalánsky mluvícím území. A právě instrumentální verze této lidové písně, kterou Companyia Elèctrica Dharma vytvořila na svém albu Catalluna (1983), se záhy stala skutečně kultovní skladbou po celém území tzv. Països Catalans a dnes ji pravidelně uslyšíte na každé větší demonstraci za nezávislost Katalánska. Zároveň jde o skladbu, kterou si za ta léta velice oblíbili fanoušci FC Barcelona i katalánské fotbalové reprezentace, proto se s ní pravidelně setkáte na kterémkoliv domácím utkání obou týmů.
Žádné komentáře:
Okomentovat