Jedna z dnes již zapomenutých postav katalánského modernisme, Antoni Maria Gallissà Soqué (1861-1903), patřila na přelomu 19. a 20. stol. mezi zajímavé a nadějné tvůrce, jimž ovšem život nedopřál delší životní dráhu. Gallissà se narodil v Barceloně a jako 24letý v únoru 1885 získal titul architekta na škole, kterou před ním již prošli takoví velikáni katalánské architektury jako Antoni Gaudí či Lluís Domènech i Montaner. Posledně jmenovaný ostatně našemu architektovi jako první nabídl výraznější spolupráci, a to v případě tvorby keramické výzdoby na některých svých dílech (např. Castell dels Tres Dragons, 1888). Gallissà se záhy stal i jedním z vyučujících na své alma mater.
Kromě vynikající akademické dráhy se významně angažoval v katalánské politice. Byl členem strany Unió Catalanista a v roce 1892 se podílel na tvorbě Bases de Manresa. Mezi jeho nejzajímavější a nejdůležitější příspěvky katalánské architektuře patří bezesporu krásný dům Casa Llopis Bofill (1902), jenž se nachází na carrer Bailèn 113 a jehož úchvatné sgrafito má na svědomí další vynikající katalánský architekt a malíř Josep Maria Jujol. Zajímavá je též skutečnost, že Gallissà v tom samém roce v katalánské metropoli navrhoval dláždění a osvětlení ulice carrer Ferran, která se nachází v samotném centru města. Jeho nadějnou architektonickou dráhu však zastavila srdeční příhoda. Antoni Maria Gallissà i Soqué zemřel na její následky roku 1903. Po sobě zanechal nepočetné množství staveb, jejichž přehled naleznete kupříkladu na katalánské wikipedii.
 |
| Casa Llopis Bofill, Barcelona, 1902 (Foto: wikipedia.org) |
Žádné komentáře:
Okomentovat