La Senyera

   

Zdroj: xtec.cat

LA SENYERA - Katalánská vlajka. Celkem devět pruhů - pět žlutých a čtyři červené, každý o stejné šířce. Jedná se o jeden z nejdůležitějších katalánských národních symbolů a z velké části na tom má zásluhu i velice bohatá historie této vlajky. A také legendy s ní spjaté.

Katalánská vlajka patří mezi nejstarší na světě, i když tento fakt není vnímán nikterak oficiálně vzhledem k tomu, že v současnosti je Katalánsko politicky jen součástí Španělska a není suverénním státem. I přesto však vznik dnes používané katalánské vlajky sahá mnoho století nazpět. Jelikož jde o dobu dávnou minulou, dodnes není přesně jasné, kdy a jak tento původně heraldický znak vznikl. Víme však, že byl používán coby rodový erb barcelonských hrabat a posléze též aragonských králů. Nejstarším dochovaným dokladem je pečeť barcelonského hraběte Ramóna Berenguera IV. z roku 1150. Nicméně i na hrobech předchozích barcelonských hrabat lze tento znak nalézt.

Díky expanzivní politice Aragonského království během 13. a 14. století se "sláva" onoho katalánského symbolu rozšířila po celé oblasti Středozemního moře - proto dnes katalánská vlajka v různých podobách je součástí symbolů nejen ve španělských oblastech (Baleárské ostrovy, Valencie, Aragonie - stačí se podívat na oficiální vlajky těchto španělských oblastí), ale také ve francouzských regionech Languedoc-Roussillon nebo Provence, v Andoře, městě Algueru či v některých provinciích v italské Kalábrii.

Mnohem zajímavější než věděcké teorie o vzniku "senyery" jsou však legendy! Ty totiž dodávají katalánské vlajce určitý nádech heroičnosti a velkoleposti. Ta nejrozšířenější praví (samozřejmě s různými drobnými modifikacemi) zhruba toto:

"Barcelonský hrabě Guifré el Pilós (okolo 840 - 897; Pilós = Chlupatý) se svými vojáky pomohl franskému králi porazit Normany. V bitvě však utržil těžká zranění. Když pak ležel na smrtelné posteli ve svém stanu, navštívil ho právě onen franský král a jako poslední laskavost svému spolubojovníkovi pro něj a jeho hrdinné vojáky měl navrhnout symbol. A tak učinil. Namočil své čtyři prsty do krve prýštící z válečníkových ran a pak jimi nakreslil čtyři rudé pruhy na Guifrého zlatý štít... Od té doby má Katalánsko svůj národní symbol, čtyři rudé pruhy na zlatém pozadí. Právě tady se začíná rodit idea národa." 

Nutno dodat, že tato legenda byla poprvé zaznamenána až v jedné kronice z poloviny 16. století; nejsou o ní žádné dřívější zmínky. Jedná se tak tedy o jakousi romantickou vizi zrodu jednoho národa. Vize, která vznikla v době velkého boomu rytířské literatury, nicméně vize, jež v různých verzích přetrvala řadu staletí a stala se součástí katalánského historického povědomí asi tak, jako Praotec Čech patří do toho českého. Na druhou stranu - každá legenda má přece nějaký reálný podklad, na kterém vznikla...

Pro ilustraci si srovnejme vlajky či znaky některých současných španělských autonomních společenství a francouzských měst, z nichž bude patrný dávný vliv Aragonského království. (Všechny převzaty z wikipedia.org).

Valencijské autonomní společenství

Baleárské ostrovy

  

Aragonské autonomní společenství

Katalánsko

Lozère (franc. departement)

Perpignan (městský znak)

Aix-en-Provence (městský znak)