Katalánská města - statistika

Katalánský statistický institut (IDESCAT) před pár dny zveřejnil výroční zprávu zahrnující statistické údaje katalánské populace k 1. lednu 2017. Ze statistik se můžeme dozvědět kupříkladu to, že v uplynulém roce v Katalánsku žilo celkem 7 496 276 obyvatel, což znamenalo o takřka 48 000 více lidí než v roce 2016. Po mnoha letech ekonomické krize tak katalánská populace už druhým rokem roste a brzy se vrátí na úroveň let 2011-2012, kdy počet Katalánců překročil hranici 7,5 milionu. Z daných statistik můžeme vyčíst spoustu zajímavých informací - kupříkladu potvrzení skutečnosti, že Katalánsko má jednu z nejdelších středních délek života v Evropě (83,2 let celkově, u žen takřka 86 let), což se projevuje i na celkovém počtu žijících sto a víceletých osob. Pro představu vězte, že v roce 2017 v Katalánsku žilo přibližně 2 400 osob, které oslavily minimálně 100. narozeniny, zatímco v desetimilionovém Česku jich není ani 600.

Nás ovšem nyní budou zajímat katalánská města a konkrétněji počet jejich obyvatel dle těchto nejnovějších statistik. I když je Katalánsko rozděleno do čtyř provincií (Barcelona, Tarragona, Girona a Lleida), nebylo by úplně správné si myslet, že všechna tato čtyři města budou zároveň městy největšími. Některé totiž stále ještě může překvapit skutečnost, že Tarragona ani Lleida se neperou o druhé místo za Barcelonou a že Girona nepatří ani do první desítky největších katalánských měst. Naopak, přední příčky okupují města, která jsou již natolik srostlá s Barcelonou, že se od sebe již jen těžko odlišují (barcelonské metro koneckonců zajíždí do Badalony či do L'Hospitaletu). Většina lidí tak má sklony spojit všechna tato města do jedné metropolitní Barcelony. 

Jak je patrné z následující tabulky, velká většina obyvatel Katalánska skutečně žije v okruhu do 30-35 km od hlavního města a jen pár měst z TOP 30 se nachází dále od Barcelony. Jedná se kupříkladu o města Lleida, Tarragona, Reus, Girona, Manresa, Vilanova i la Geltrú, Figueres, či Vic. Na rozdíl od roku 2013, kdy jsme vám zde nabízeli podobný žebříček, z první třicítky vypadla některá letoviska na pobřeží Costa Brava (Blanes, Lloret de Mar. Oproti předchozím letům zmiňme ještě důležitý posun na třetí příčce, kam se letos vyšvihla Terrassa, která těsně předstihla Badalonu. Na závěr ještě připomeňme, že jde o statistiky oficiálně zaregistrovaných obyvatel Katalánska, takže při zahrnutí neregistrovaných přistěhovalců či cizinců dlouhodoběji zde usazených můžeme v případě Katalánska reálně hovořit až o osmimilionové populaci.

TOP 30 NEJVĚTŠÍCH KATALÁNSKÝCH MĚST - POČET OBYVATEL

1. Barcelona                             (1 620 809 obyv.)
2. L'Hospitalet de Llobregat     (257 349 obyv.)
3. Terrassa                               (216 428 obyv.)
4. Badalona                              (215 678 obyv.)
5. Sabadell                               (209 931 obyv.)
6. Lleida                                  (137 327 obyv.)
7. Tarragona                            (131 507 obyv.)
8. Mataró                                 (126 127 obyv.)
9. Santa Coloma de Gramenet  (117 597 obyv.)
10. Reus                                    (103 123 obyv.)
11. Girona                                 (99 013 obyv.)
12. Sant Cugat del Vallès           (89 516 obyv.)
13. Cornellà de Llobregat          (86 610 obyv.)
14. Sant Boi de Llobregat          (82 142 obyv.)
15. Rubí                                    (75 568 obyv.)
16. Manresa                              (75 152 obyv.)
17. Vilanova i la Geltrú             (66 077 obyv.)
18. Viladecans                           (65 993 obyv.)
19. Castelldefels                       (65 954 obyv.)
20. El Prat de Llobregat            (63 897 obyv.)
21. Granollers                          (60 695 obyv.)
22. Cerdanyola del Vallès         (57 723 obyv.)
23. Mollet del Vallès                 (51 128 obyv.)
24. Gavà                                   (46 538 obyv.)
25. Figueres                              (45 961 obyv.)
26. Esplugues de Llobregat       (45 890 obyv.)
27. Sant Feliu de Llobregat       (44 198 obyv.)
28. Vic                                      (43 964 obyv.)
29. Vilafranca del Penedès       (39 532 obyv.)
30. Igualada                              (39 316 obyv.)

O spoustě z těchto měst byla nebo bude řeč v některém ze samostatných článků. Pojďme se ale nyní podívat ještě na opačný konec žebříčku, kde se letos také udála jedna převratná změna, a představme si ve zkratce pětici nejmenších katalánských vesniček...

1. GISCLARENY (27 obyvatel): Jen hrstka roztroušených domečků u horské cesty vedoucí z vesničky Bagà skýtá pěkný výhled na mytickou katalánskou horu Pedraforca. Spolu se Sant Jaume de Frontanyà si již dlouhé dekády udržují populaci okolo 30 stálých obyvatel. Oproti roku 2016 Gisclareny přišlo o dva z nich, až se počet ustálil na historickém minimu 27 osob (15 mužů a 12 žen). Uvidíme, jestli se do této Bohem zapomenuté a oficiálně nejmenší katalánské vesničky nyní vydají nějací turisté...
   
   
2. SANT JAUME DE FRONTANYÀ (30 obyvatel): Dlouholetý šampion, stejně jako Gisclareny se nachází v okrese Berguedà. Již několik dekád nejmenší katalánská obec, avšak za uplynulý rok se rozrostla hned o tři obyvatele, což ji ale připravilo o dlouholetý primát. Nic to ale není proti nárůstu o takřka desítku obyvatel od doby před sedmi lety, kdy žilo v Sant Jaume dokonce pouhých 19 osob. Vesničku, o níž máme první zmínky z počátku 10. století, tvoří kamenný kostel (pozůstatek někdejšího kláštera) a pár kamenných domečků okolo. Na první pohled možná nuda, ale uznejte sami... nevypadá to přímo úžasně romanticky?
   
   

   

   Sesazený šampion Sant Jaume de Frontanyà (Foto: wikipedia.org)

3. FÍGOLS (42 obyvatel): A do třetice návštěva hlubokých lesů v okolí města Berga. Přitom ještě v 50. letech minulého století tu žily takřka tři stovky obyvatel. Dominantou Fígols je románský kostelík zasvěcený svaté Cecílii. Součástí této vesničky byla i osada Peguera (dnes již neexistující). Ta se proslavila především jako rodiště partyzána Ramona Vily Capdevily.
   
   

   

   Fígols (Foto: wikipedia.org)

4. LA FEBRÓ (42 obyvatel): Další malá vesnička tentokráte v okrese Baix Camp, letos se dělí o 3.-4. příčku s výše zmíněnou obcí Fígols, neboť v posledních letech pravidelně přichází o obyvatele. První zmínky o La Febró jsou z 12. století, od počátku 15. století pak ve vesnici vzniká i funkce starosty. I když jde opět o hornatou oblast, poměrně slušně se tu daří zemědělství.
     
5. FORÈS (45 obyvatel): Pátá nejmenší katalánská vesnička s bohatou minulostí se nachází v okrese Conca de Barberà. Díky své vyvýšené pozici nad okolní krajinou nabízí Forès krásné výhledy do širokého okolí. Dřívější slávu dnes už připomíná pouze románský kostel a několik pracně udržovaných slavností. Dnes jde spíše o letní sídlo uspěchaných městských obyvatel, kteří si sem jezdí na léto odpočinout. Dalšími nejmenšími obcemi Katalánska jsou Senan (49 obyv.), Savallà del Comtat a Quar (obě 57 obyv.).