10. 4. 2016

Katalánská kolonizace Kalifornie

Dobývání a následná kolonizace Ameriky v průběhu 16. a 17. století byla záležitostí především Kastilského království, zatímco Katalánci a další národy Aragonské koruny měli přístup do Ameriky z různých historických důvodů tehdy dosti omezený. Od století osmnáctého se americké kolonie otevřely vesměs všem. 

Samotnou oblast dnešní Kalifornie jako první Evropan "objevil" v roce 1542 portugalský mořeplavec ve službách španělského krále, João Rodrigues Cabrilho (1499-1543). Ten nejprve po boku Hernána Cortése dobýval Aztéckou říši, následně začal prozkoumávat západní pobřeží dnešního Mexika a jako první se vydal na delší plavbu Tichým oceánem, při níž obeplul většinu pobřeží dnešní Kalifornie a objevil například zátoku San Diego. Při této plavbě Cabrilho zemřel. Prvním, kdo kalifornské pobřeží náležitě zmapoval, byla výprava extremadurského obchodníka, vojáka a kartografa Sebastiana Vizcaína (1547-1627) v roce 1602. Právě Vizcaíno také řadu míst nově pojmenoval - některá onen název nesou dodnes (např. San Diego).


   
Gaspar de Portolà (1716-1786)
(Foto: Arxiu Biblioteca Phoenicksiana)
Nicméně skutečná evropská kolonizace dnešní Kalifornie začala mnohem později. A byli u toho především katalánsky hovořící vyslanci Španělského království. Řeč je o slavné výpravě z let 1769-1770 pod vedením katalánského vojáka a dobrodruha Gaspara de Portolà. 

Výprava vyrazila po moři i po souši z oblasti dnešního mexického státu Baja California v lednu 1769. Prvním cílem byla tehdy již známá a pojmenovaná oblast San Diega, kam výprava po moři i po souši dorazila v průběhu dubna a května a kde františkáni pod dohledem Junípera Serry založili křesťanskou misii. 

V červenci téhož roku se pak část expedice vydala zkoumat kalifornské pobřeží dále na sever. Podle deníku Joana Crespího, jednoho z členů výpravy, následně druhého srpnového dne skupina natrefila na řeku, kterou Crespí pojmenoval El Río de la Nuestra Señora la Reina de los Ángeles de Porciúncula. Právě zde o pár let později vznikla osada, která podle řeky převzala jméno Los Angeles... Na podzim výprava došla až do dnešního Monterey, které bylo původně vytyčeným cílem, avšak kvůli špatnému počasí Portolàovi muži zátoku tehdy nepoznali, a tak se hnali stále dál na sever, až na počátku listopadu 1769 stanuli tváří v tvář impozantnímu Sanfranciskému zálivu. Zbytek roku expedice strávila návratem do San Diega. Se spoustou zážitků, avšak bez splnění cíle - dobytí Montereyského zálivu. 

Proto na jaře 1770 došlo k druhé výpravě na sever, které se již zúčastnila i speciální dobrovolnická katalánská vojenská jednotka (Companyia Franca de Voluntaris de Catalunya). Tato expedice již byla úspěšnější - Montereyský záliv byl osídlen - takže v létě téhož roku se většina účastníků vrátila zpět do Mexika. Tyto dvě výpravy s hojnou katalánskou účastí a pod vedením Gaspara de Portolà se tedy do historie zapsaly nejenom první reálnou kolonizací kalifornského pobřeží, nýbrž také objevem Sanfranciského zálivu. Některé z nejvýznamnějších účastníků této kolonizace pocházejících z katalánsky mluvících oblastí si představíme v krátkých medailoncích.

GASPAR DE PORTOLÀ (1716-1786)
Gaspar de Portolà se narodil ve vesničce Os de Balaguer, hluboko v katalánském vnitrozemí, takže jen málokdo tehdy mohl tušit, že osud ho zavane až na širý Tichý oceán a do míst, která Evropan do té doby ještě nenavštívil. Právě Portolà coby vůdce celé kalifornské výpravy je dodnes symbolicky považován za zakladatele měst San Diego a Monterey a za objevitele Sanfranciského zálivu. Stejně symbolicky se ve zmiňovaných letech 1769-1770 stal i prvním kalifornským "guvernérem". Pak jeho mise v Kalifornii skončila, několik dalších let prožil v Mexiku. Do Katalánska se vrátil pravděpodobně v roce 1785, o rok později zemřel v Lleidě. Především v Kalifornii je jeho odkaz dodnes dosti patrný - jsou po něm pojmenována města, čtvrti, školy či jiné instituce a celé kalifornské pobřeží lemují jeho sochy či alespoň památní kameny s jeho jménem. Jedním z jeho nejbližších přátel a souputníků v kalifornském dobrodružství byl barcelonský rodák, kartograf a kosmograf Miquel Constançó (1739-1814).

PERE FAGES I BELETA (1734-1794)
Profesionální voják a později druhý guvernér v kalifornské historii (1770-1774 a 1782-1791) po výše uvedeném Portolàovi. Účastnil se se svými muži (Companyia Franca de Voluntaris de Catalunya) až druhé výpravy po kalifornském pobřeží, jinak byla jeho hlavní starostí vojenská ochrana františkánských misií. Kromě toho se ale především ve své guvernérské funkci zasadil o rozvoj infrastruktury nezbytné pro další postup kolonizace (silnice, voda, zemědělství). Znám byl po přezdívkou "Medvěd".

JUNÍPER SERRA (1713-1784) & DALŠÍ FRANTIŠKÁNI
   
Juníper Serra (1713-1784)
(Foto: www.washingtonpost.com)
Základe španělské kolonizace amerického kontinentu spočíval samozřejmě v evangelizační a misionářské činnosti. Tu měly na starosti různé řeholní řády. V roce 1767 byli ze Španělska a z jeho kolonií vypovězeni jezuité, takže zakládání nových misií zůstalo především v rukou františkánů. V případě kolonizace Kalifornie tak hrálo veledůležitou úlohu několik františkánských bratří z Mallorky.

Druhým nejdůležitějším mužem Portolàovy výpravy z let 1769-1770 byl rodák z městečka Petra, Juníper Serra. Ačkoliv pocházel z chudé rodiny, dostalo se mu kvalitního církevního vzdělání, stal se dokonce doktorem teologie a filosofie. V dubnu 1749 vyrazil spolu s další dvacítkou františkánských bratří z Mallorky až do Nového světa s cílem vyučovat filosofii v Ciudad de México a Veracruzu. Již zmiňované vyhnání jezuitů znamenalo v Serrově životě klíčový obrat, jelikož díky tomu se právě z něj stal vedoucí evangelizační mise, jež byla součástí Portolàovy kalifornské výpravy. Juníper Serra do Kalifornie přicestoval právě s Portolàem, nicméně zůstal na místě dalších 15 let, během nichž založil přes dvacet křesťanských misií (např. 1769 San Diego; 1776 San Francisco; 1782 Santa Barbara). Zemřel v misii San Carlos Boromeo de Carmelo (Carmel-by-the-Sea) v srpnu 1784. V roce 2015 byl papežem Františkem prohlášen za svatého.

Juníper Serra ovšem nebyl jediným františkánem v dané výpravě. Se zakládáním misií mu pomohli i jeho přátelé a učedníci, též mallorští rodáci, Francesc Palou (1723-1789) a Joan Crespí Fiol (1721-1782). Francesc Palou se narodil ve stejném městečku jako Serra, jenž byl později jeho mentorem a vzorem. Kromě zakládání misií v Kalifornii a Mexiku je Palou autorem prvního Serrova životopisu. Joan Crespí byl z dnešního pohledu neméně důležitým členem expedice, jelikož právě díky jeho deníkům máme dnes k dispozici detailní zápis z celého jejího průběhu. Crespí se v roce 1775 účastnil i další podobné expedice, tentokrát ještě severněji, až do dnešní Britské Kolumbie. Součástí této pozdější výpravy byl též další Mallorčan, mořeplavec a objevitel Joan Perés (1725-1775), jenž byl pravděpodobně prvním Evropanem, který zmapoval ostrovy v okolí dnešního Vancouveru. Zemřel na zpáteční cestě.

Žádné komentáře:

Okomentovat