25. 3. 2015

Os de Civís

Katalánsko je sice malé, nicméně jeho pyrenejská hranice skýtá mnoho geopolitických zvláštností. Poměrně známá je například vesnice Llívia, které je španělskou/katalánskou exklávou ve Francii. Kousek západněji ale nalezneme mnohem méně známou a vlastně i vzácnější zvláštnost - osadu Os de Civís.

  
(Foto: Diari ARA)
Os de Civís je osada, která správně patří k územně rozsáhlé obci Les Valls de Valira. Les Valls de Valira má celkově asi 700 obyvatel a skládá se z mnoha osad/vesniček rozesetých po obou stranách řeky Valiry na území mezi Andorrou a katalánským městem La Seu d'Urgell (viz foto). Největší z těchto osad je právě Os de Civís, trvale osídlena více než stovkou obyvatel.

A v čem přesně tkví zvláštnost této polozapomenuté vesničky hluboko v Pyrenejích? Jde totiž o jakousi "kvazi-enklávu"*. To v praxi znamená, že i když se vesnička nachází v Katalánsku/Španělsku a není od něj (na rozdíl od výše zmiňované Llívie) oddělená územím jiného státu, technicky se do ní lze dostat právě jen a pouze přes jiný stát, v tomto případě přes Andorru. Stačí otevřít Google Maps a podívat, kde přesně se Os de Civís nachází. Čistě teoreticky se do osady během léta lze dostat po lesních cestách (terénním vozem), nicméně v zasněženém období od listopadu do dubna existuje skutečně jen jediná možná cesta a ta vede přes Andorru.

Os de Civís, 1981 (Foto: Hotel Os de Civís)
Vesnička má svým způsobem i zajímavou historii. Dodnes ji totiž tvoří převážně stovky let staré kamenné domky typické pro oblast Pyrenejí. Místní dominantou je románský kostelík Sant Pere d'Os de Civís, o němž máme první zprávy z roku 1312. Ještě na počátku 20. století tu žilo kolem 300 obyvatel, většina z nich ale obec postupně opustila. Až donedávna byla osada takřka zcela opuštěna. K lepšímu se vše začalo obracet (paradoxně) po ničivých povodních z roku 1982. Do té doby zde nebyla elektřina ani telefon. Díky úsilí několika nadšenců se právě po povodních z roku 1982 se osady dostala elektřina a s ní přicházeli lidé, kteří postupně opravili řadu rozpadajících se domů. Nový život vesničce vdechl též turismus. 

Fakt, že je Os de Civís dostupná jen přes Andorru, přináší celou řadu zajímavých skutečností. Ačkoliv se jedná o součást Španělska/Katalánska, závislost na Andoře je totální. Údržba silnic, svoz odpadu a v podstatě i veškeré další služby zajišťují různé andorrské instituce. Pár místních dětí chodí do andorrských škol. Pokud se někdo zraní, volá se nejprve andorrská záchranka. Pokud se do Os de Civís potřebuje vydat španělská nebo katalánská policie, přes andorrské území musí jet v doprovodu policie andorrské.



Os de Civís, 1981 (Foto: Hotel Os de Civís)
Komplikace občas přináší i fakt, že Andorra není členem EU, a tak na svých hranicích často provádí kontroly, což vždy znamená další zdržení navíc. Obyvatelé Os de Civís ale dle dohody samozřejmě nic proclít nemusí, v tom mají oproti jiným "návštěvníkům" Andorry výhodu. Navíc toto se týká pouze hranice na cestě mezi La Seu d'Urgell a Sant Julià de Lòria. Po projetí andorrského území pak již samotná hranice mezi Andorrou a Os de Civís v praxi neexistuje - nikdo ji nehlídá (proč taky kvůli jediné vesničce?). Obyvatelé vesničky tak v podstatě vše obstarávají v Andoře, což mimo jiné přináší i velké výhody při nákupech, které je díky nízkým daním vyjdou laciněji než ve Španělsku. Řada místních koneckonců v Andoře i pracuje.

Jak už jsme zmínili, za znovuosídlením Os de Civís můžeme hledat i postupný rozvoj turismu. V dobách své největší slávy před pár lety tu prosperovalo pět různých hotelů či penzionů, každý s dobrou restaurací a bohatě zásobeným obchůdkem se suvenýry. V současnosti fungují Hotel Os de Civís a Hostal La Font. Oba nabízejí ubytování v rozmezí od 40 do 80 € za noc, dobrou katalánskou kuchyni, vyjížďky na koni a všude okolo (Os de Civís se nachází ve výšce zhruba 1 500 m) spoustu čerstvého horského vzduchu. Takže věřte, že udělat si výlet do tak zvláštního a odlehlého konce světa má rozhodně své kouzlo.


*V katalánštině periclavament. V angličtině pene-enclave, slovensky kvázi-enkláva. V češtině se inspirujeme slovenským termínem. Každopádně definice je vždy stejná: "Území, které sice není oddělené od zbytku území daného státu, nicméně je technicky nepřístupné jinak než přes území cizího státu." Jde o poměrně neobvyklou záležitost, na celém světě je jen pár míst, která lze takto značit. Kromě Os de Civís se v podobné situaci nachází i obce Point Roberts a Northwest Angle (USA - Kanada), Manco Kapac (Bolívie - Peru) nebo rakouská vesnička Jungholz či holandské město Terneuzen.

Více informací: 


Žádné komentáře:

Okomentovat