19. 3. 2015

Francesc Català-Roca

Jeho fotografie se staly ikonou své doby. Pokud dnes mluvíme o Španělsku v období po občanské válce (posguerra), vybaví se nám nejčastěji právě jeho vize. Řeč je o největším katalánském fotografovi 20. století...

Via Laietana, okolo 1950 (Foto: Francesc Català-Roca)

FRANCESC CATALÀ-ROCA (1922 - 1998) byl k fotografii jednoznačně předurčen. Již jeho otec, Pere Català i Pic, patřil k průkopníkům umělecké fotografie v Katalánsku. V letech 1915-1931 měl fotoateliér v rodném městě Valls, později se přesunul do Barcelony. Jeho slibnou kariéru přerušily občanská válka a jeho podpora ve válce nakonec poražených republikánů. 

Co ale nedokázal otec, povedlo se jeho synům. Francesc udělal svou první fotku, když mu bylo 7 let. Spolu se svým o rok mladším bratrem Perem* tatínkovi pravidelně ve fotoateliéru pomáhali. Díky této průpravě měli oba bratři o svém budoucím osudu jasno.

Roku 1948 si Francesc v Barceloně otevřel svůj vlastní fotoateliér a každý den vyrážel do ulic města dokumentovat všudypřítomnou bídu, která nezmizela ani deset let po konci občanské války. Jeho fotografie ihned vzbudily velký ohlas, dvakrát za sebou získal například ocenění Premi Ciutat de Barcelona (Fotografia). V roce 1953 uspořádal svou první výstavu. Mezitím spolupracuje i s předními katalánskými deníky (např. La Vanguardia). Během let jeho věhlas překračuje i španělské hranice, a Català-Roca tak prezentuje svou práci i v zahraničí (Brusel, New York), na řadě projektů spolupracuje se svými přáteli z katalánského uměleckého světa (Joan Miró, Salvador Dalí, Josep Lluís Sert). Když Català-Roca v březnu 1998 zemřel, zanechal po sobě archiv čítající více než 200 000 negativů a dle odborníků mezi nimi nenajdeme ani jediný nepovedený.

Gitanilla - Montjuïc, 1950 (Foto: Francesc Català-Roca)
Mezi jeho nejznámější fotografie patří ty z velkých španělských měst z počátku 50. let 20. století. Català-Roca na nich zachycuje běžnou a často docela tvrdou realitu tehdejšího Španělska. Snad již tehdy si byl velký fotograf vědom toho, že zachycuje něco, co se brzy stane minulostí, něco, co zakrátko pohltí moderní doba a prudký rozvoj turismu. Jak jednou řekl: "Všímal jsem si, že jsem svědkem věcí, které se z naší společnosti rychle vytrácely. Kdybych takové fotky chtěl udělat o pět let později, už by to zkrátka nebylo možné."

Català-Roca bývá oceňován především za svou mistrnou práci se světlem a schopnost zachytit onen rozhodující moment, který dává dané situaci její osobitost. Koneckonců, opět ho můžeme citovat: "Fotograf vždy váhá, ať už jde o volbu úhlu, clony, rychlosti či typ filmu, který zvolit. Avšak nikdy nesmí váhat v momentu, kdy je třeba zmáčknout spoušť.

Jeho fotografie, takřka vždy černobílé, jsou přímé a realistické. Sám Català-Roca se spíš než za umělce považoval za dokumentaristu. Díky němu tak máme úžasně celistvý obrázek o španělské společnosti poloviny minulého století, a to se vší její poválečnou tvrdostí i dávno pominutou krásou. A co je možná ještě důležitější - opravdu každá jeho fotografie vypráví nějaký příběh. Pro to všechno je Francesc Català-Roca často považován za největšího katalánského fotografa 20. století.

Pluja a les Rambles, okolo 1950. Fotografie je známá použitím na obálce románu
La sombra del viento barcelonského spisovatele Carlose Ruize Zafóna (Foto: Francesc Català-Roca)



*Pere Català i Roca (1923 - 2009). Katalánský fotograf a historik. Velký znalec katalánské tradice castellers. Zasloužil se též o znovunavázání vztahů mezi Katalánském a Alguerem. Jako historik se zabýval otázkou možného katalánského původu Kryštofa Kolumba. Podobně jako jeho bratr Francesc i Pere se za svou uměleckou dráhu dočkal ocenění Premi Ciutat de Barcelona nebo Creu de Sant Jordi.

Žádné komentáře:

Okomentovat