28. 2. 2015

Uruguayský prezidentský klan

Uruguay je již od svého vzniku zemí imigrantů. Proporčně vzato má dnes z celého amerického kontinentu mezi svými obyvateli nejvíce těch, jejichž kořeny jsou v Evropě. Velká část z nich pochází ze Španělska, Itálie, Polska či Německa. V rámci španělských imigračních vln do Uruguaye připutovala také celá řada katalánských přistěhovalců, kteří za sebou často zanechali důležitý odkaz.

Kupříkladu Enriqueta Compte Riqué (1866-1949) založila v roce 1892 vůbec první školku v celé Jižní Americe. Carlos Catalá Martínez (1824-1863), syn valencijského učitele, je zase považován za zakladatele uruguayského města Artigas. Katalánského původu byl známý spisovatel a politik José Enrique Rodó (1871-1917) a do uruguayského exilu se v roce 1936 uchýlila i slavná herečka Margarida Xirgu. Nejvýrazněji se však do historie malé latinskoamerické země zapsal prezidentský klan čítající hned čtyři generace výrazných státníků.


LORENZO BATLLE GRAU (1810-1887)

Historie "batllistického" prezidentského klanu sahá až do přesného počátku 19. století. U zrodu dynastie stál Josep Batlle i Carreó (1773-1854), obchodník ze Sitges, jenž se roku 1800 usadil v Montevideu. Jelikož mu patřila celá flotila obchodních lodí a také mlýn nedaleko Montevidea, vydělával především na obchodu s pšenicí a moukou. Roku 1820 musel i s rodinou odejít zpět do Katalánska, ale po více než desetiletém vyhnanství se do již suverénního státu Uruguay opět vrátil a napsal rozsáhlé paměti, které z něj učinily poměrně důležitého kronikáře Uruguaye konce koloniálního období.

Jeho syn Lorenzo tedy dětství strávil v Uruguayi, zatímco mládí prožil v Evropě. Do rodné země se vrátil roku 1831, aby se postaral o navrácený rodinný majetek, mimo jiné výše zmiňovaný mlýn. Dlouhá léta sloužil v armádě a nějaký čas zastával i pozici ministra války. Lorenzo Batlle byl uruguayským prezidentem v letech 1868-1872. Vládl v poměrně složitém a konfliktním období plném rozmíšek a válek mezi státy v regionu, příliš se nedařilo ani uruguayské ekonomice. Nicméně prezidentská dynastie byla založena.


JOSÉ BATLLE ORDÓÑEZ (1856-1929)

Lorenzův syn, José, naproti tomu byl jedním z nejvýraznějších prezidentů v historii Uruguaye. Úřad zastával celkem dvakrát (1903-1907 a 1911-1915) a byl jedním z hlavních strůjců skvělé dějinné epochy, během níž byla země známá jako "Americké Švýcarsko" a patřila k vůbec nejbohatším státům světa. José Batlle si během své vlády dokázal udržovat kvalitní vztahy s podnikateli stejně jako masivní podporu dělníků. To vše mu pomohlo prosadit mnoho klíčových reforem, které zemi přiblížily (a v některých případech je i dalece předčily) evropským standardům. K nejdůležitějším idejím/změnám, které charakterizují toto období (tzv. "batllismus"), patřilo kupříkladu ustanovení osmihodinové pracovní doby, povinně volné neděle, sekularizace společnosti, vzdělávací reforma, zestátnění strategicky klíčových odvětví (banky, energetika) apod. Batlle z Uruguaye vytvořil ekonomicky silný stát, který zároveň dbal na sociální politiku. Později díky I. světové válce navíc země mohutně vydělávala na exportu potravin do válkou zbídačené Evropy. I když v prezidentském křesle skončil roku 1915, důležitou postavou uruguayské politiky zůstal i nadále a jeho politické myšlenky přetrvaly v uruguayské politice ještě řadu dalších let.

LUIS BATLLE BERRES (1897-1964)

Luis Batlle narušil přímou linii naší prezidentské dynastie. Nebyl totiž synem José Batlleho, nýbrž jeho synovcem. V deseti letech se stal sirotkem, takže nakonec stejně vyrůstal u strýčka v prezidentské rodině. Dospělý život začal jako novinář, avšak rodinné dispozice se nezapřely, a tak nakonec i Luis našel své místo v politice. Prezidentem Uruguaye byl v letech 1947-1951 a snažil se o návrat k politické linii vytyčené jeho strýcem. V čele Uruguaye pak byl ještě v letech 1955-1956, kdy zemi řídila Národní vládni rada.

JORGE BATLLE IBÁÑEZ (1927-2016)

Prozatím posledním členem uruguayského prezidentského klanu byl Jorge Batlle, syn Luise Batlleho. Jorge Batlle byl, stejně jako byl celý rod, členem politické strany Partido Colorado. Dlouhá léta se věnoval advokacii a novinařině (například v deníku El Día, který založil José Batlle, a později v deníku Acción, který zase pro změnu založil jeho otec Luis). Paralelně se věnoval kariéře politické - poprvé kandidoval na prezidenta Uruguaye již v roce 1971. Vyšlo to ale až o mnoho let později, prezidentem Uruguaye byl Jorge Batlle v letech 2000-2005, tedy v době, kdy celý region čelil poměrně silné ekonomické krizi, jež vyvrcholila státním bankrotem Argentiny v roce 2002. Jorge Batlle zemřel 24. října 2016, den před svými 89. narozeninami. Zbývá už jen jediná otázka - objeví se jméno Batlle v uruguayském prezidentském úřadu ještě někdy v budoucnu?

Zleva: budoucí prezident Jorge Batlle v náručí budoucího prezidenta Luise Batlleho,
dohlíží exprezident José Batlle  (Foto: www.elpais.com.uy)
Kromě zmiňovaného rodinného klanu měl Uruguay ve své historii ještě minimálně další tři prezidenty s katalánským původem. Byli jimi: Juan Francisco Giró (prezident 1852-1853), Francisco Antonio Vidal (prezident 1880-1882, 1886) a Feliciano Alberto Viera Borges (prezident 1915-1919).

Žádné komentáře:

Okomentovat