26. 6. 2014

Rudolf Jan Slabý

Šikovných Čechů se ve světě vždy našlo plno, řada z nich je však mnohem známější právě v zahraničí, zatímco v Česku jejich osudy zná jen hrstka odborníků či nadšenců. Jedním z takových případů je i následující osobnost. PhDr. Rudolf Jan Slabý (1885 - 1957) byl bezesporu jedním z nejvýznamnějších mostů mezi českou a katalánskou kulturou. Skvělý filolog, lexikograf a překladatel zasvětil svůj život mnoha jazyků, mimo jiné také těm pocházejícím z Pyrenejského poloostrova - španělštině, portugalštině, katalánštině a baskičtině. Především na jeho kontakt s katalánštinou se zaměříme na následujících řádcích.

Rudolf Jan Slabý se narodil 25. ledna 1885. Po gymnáziu se rozhodl na Filozofické fakultě UK studovat moderní filologii (1904 - 1909). Během těchto studií se zaměřil především na němčinu a jihoslovanské jazyky, nicméně díky svému nadání si k nim přibral ještě francouzštinu a italštinu. Ihned po škole získal solidní místo profesora na tehdejší Českoslovanské akademii obchodní v Praze, avšak jeho touha po znalosti dalších jazyků ho dovedla až na Pyrenejský poloostrov. Pobyt v Madridu se následně stal naprosto klíčovým pro jeho další život.

Ve španělské metropoli se měl především zdokonalovat ve španělštině (což vzhledem k výše zmiňované znalosti některých románských jazyků nebyl problém), kromě toho působil také jako slovanský zpravodaj pro španělský tisk. To bylo v roce 1914. Před plánovaným návratem do českých zemí však vypukla I. světová válka a Slabý se rozhodl zůstat ve Španělsku. A tak začalo jeho katalánské dobrodružství. Kvůli lepším pracovním vyhlídkám přesídlil do Barcelony, kde si otevřel vlastní překladatelskou kancelář, vystudoval tu konzervatoř a zejména v prvních letech si vydělával jako hudebník. I když se snažil Španělům i Kataláncům zprostředkovávat českou kulturu (překládal například libreta ke Smetanovým či Dvořákovým operám, psal také články o české kultuře do novin a časopisů), živila ho hlavně znalost ruštiny a němčiny.

Během svého barcelonského pobytu se jako samouk skvěle naučil španělsky i katalánsky tou nejpřirozenější cestou do takové míry, že byl schopen překládat, sestavovat slovníky apod. Díky tomu mohl v letech 1922 - 1927 přednášet o slovanských jazycích a literaturách na Universitat de Barcelona. Zároveň se čím dál tím víc zajímal o katalánskou a také baskickou kulturu. V roce 1927 se vrátil zpět do tehdejšího Československa, kde nejprve vyučoval španělštinu, avšak záhy se stal vůbec prvním lektorem katalánštiny na Karlově univerzitě (1927 - 1939, 1945 - 1948). Z této pozice se snažil o propagování katalánské kultury v českých zemích. V tomto ohledu je opravdu podivuhodné, jak dokázal vytvářet česko-katalánské vztahy opravdu z obou stran. Za svého působení na Universitat de Barcelona i na Karlově univerzitě se v co největší míře věnoval i překladům coby důležité součásti vytváření mostů mezi národy.

V Barceloně po sobě zanechal překlad takřka stovky světových děl do španělštiny či katalánštiny. Kromě několika českých autorů překládal například z ruštiny, švédštiny, angličtiny či němčiny. Po návratu do Prahy, především ve 30. letech, hodně překládal ze španělštiny/katalánštiny do češtiny. Jeho stěžejním překladatelským dílem se však stal španělský (La abuela) a katalánský (L'àvia) překlad české klasiky: Babička od Boženy Němcové. Obě verze spatřily světlo světa v roce 1924 a jsou zároveň jedinými překlady Babičky do těchto jazyků. Rudolf Jan Slabý zemřel 2. července 1957, zanechal však po sobě ohromný kulturní a literární odkaz pro česko-katalánské vztahy.


Více informací o Rudolfu Janu Slabém:


Žádné komentáře:

Okomentovat