25. 4. 2014

Sant Cugat del Vallès

Sant Cugat del Vallès nepatří mezi tradiční turistické zastávky na mapě Katalánska. I tak jde ale o jedno z nejstarších a v dnešní době nejžádanějších měst k životu. Dobré spojení s nedalekou Barcelonou, dostatek pracovních příležitostí, větší kontakt s přírodou, celkově větší klid a kvalitní služby - to všechno sem láká stále nové a nové obyvatele. Ti na to však musí mít, jelikož Sant Cugat i vzhledem k výše uvedenému patří mezi ty nejdražší zóny v Katalánsku.

Nejprve ale pár základních informací. Sant Cugat se nachází vzdušnou čarou ani ne deset kilometrů severozápadně od Barcelony. Mezi oběma městy leží v podstatě jediná, i když masivní, překážka - pohoří Collserola. To už však dnes není žádným problémem. Vede pod ním dálnice i železniční trať, takže cesta z centra Barcelony do centra Sant Cugat netrvá déle než půl hodiny. Podle loňských statistik tu žije zhruba 86 000 obyvatel, a pokud se podíváme více do historie, uvědomíme si, jak rychle v poslední době toto město roste. Zatímco ještě na počátku 20. století tu žily pouhé 2 000 lidí, s příchodem železnice začal jejich počet pozvolna stoupat na nějakých 7 000 v roce 1950. Každou následující dekádu pak přibylo zhruba 10 000 nových obyvatel. V době barcelonské olympiády tak populace Sant Cugatu čítala přes 40 000. V roce 2004 to bylo 65 000 - za poslední desetiletí tedy přírůstek přes 20 000 nových obyvatel. Žádné jiné katalánské město se takovému tempu růstu nevyrovná.

Obec Sant Cugat je dnes rozdělena na několik distriktů. Kromě centra samotného k nim patří ještě okrajové a vesměs velice exkluzivní čtvrtě Mira-sol, Les Planes, La Floresta a ve speciálním správním režimu i Valldoreix. Patronem města je Sant Medir, avšak velký význam pro město má i jiný svatý - Cugat - po němž bylo pojmenováno. Jak tomu ostatně často bývá, historie řady měst je spojena s církevními stavbami, kolem nichž daná města vyrostla. Typickým příkladem je právě Sant Cugat...

MONESTIR DE SANT CUGAT
Pokud si odmyslíme obligátní nálezy z doby bronzové apod., již ve 4. století se na místě dnešního kláštera tyčila římská pevnost Castrum Octavianum, aby chránila křižovatku důležitých římských cest, které se potkávaly právě na úpatí Collseroly. Strategické polohy místa o několik staletí později využili i stavitelé prvních kostelíků, byť podle legendy se začalo stavět na místě, kde byl údajně v roce 303 n.l. umučen křesťanský misionář Cugat, jenž do daných míst přišel docela netradičně ze severu Afriky. Ať už to bylo jakkoliv, místo dnešního kláštera bylo již od počátku středověku kultovním místem a centrem budoucího osídlení. S výstavbou současného kláštera se začalo již někdy na konci 8. století, avšak dokončen v přibližně stejné podobě, jak ho známe dnes, byl až ve století čtrnáctém. Po celý středověk byl klášter v Sant Cugat jedním z nejdůležitějších katalánských mocenských a kulturních center. Jeho význam začal upadat až ke konci 16. století. V těch následujících přečkal řadu válek a i když byl párkrát vyrabován, budova vždy přečkala bez úhony. Dodnes je tak hlavní historickou i turistickou atrakcí města.

Klášter v Sant Cugat del Vallès (2011)
Ačkoliv je většina městské historie jednoznačně navázána na místní klášter, zvláště v posledních 100 letech si Sant Cugat začal žít svým vlastním životem. Většina dnešních velkých katalánských měst prodělala rozhodující etapu vývoje na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s průmyslovým vrcholem, který tehdy země prožívala. Sant Cugat však mezi tato města nepatřil, vždy zde hrálo prim spíše zemědělství. To se nezměnilo ani se stavbou důležité silnice z Gràcie do Manresy (1877, vedoucí přes Sant Cugat) ani se železniční tratí FGC (1917). Obě tyto události byly důležité spíše z toho hlediska, že Barceloňané si začali více uvědomovat, co mají za humny. Ze Sant Cugatu se postupně stalo místo výletů a letních sídel, později i hlavních rezidencí. Bydlet v klidném prostředí nedaleko od katalánské metropole bylo vnímáno jako ideální zejména u bohatších vrstev společnosti.

Tak ostatně vznikla všechna dnešní santcugatská předměstí: Mira-sol, Les Planes, La Floresta a Valldoreix. Dodnes se jedná především o vilové čtvrtě, kde bydlí katalánská vyšší společenská vrstva. Koupit si tady dům totiž není vůbec levná záležitost. Takový pěkný průměr pro Valldoreix (abyste se mezi sousedstvem necítili příliš nuzně) je zhruba na 3 až 4 milionech € za dům. Podobně je tomu i na dalších předměstích, v centru Sant Cugat seženete příjemný, i když už o něco menší dům za 1 až 2 miliony €. Lehce snobský charakter pak podtrhuje i fakt, že přesně před 100 lety (1914) vzniklo právě na území Sant Cugat vůbec první golfové hřiště v Katalánsku.

Z populární letní destinace se postupem času Sant Cugat stal i zajímavou možností, jak utéct před ruchem velkoměsta a zároveň nemuset investovat celé jmění. Vedle drahých vil a rezidencí v posledním desetiletí především na severu města vznikla celá řada typických moderních sídlišť - vše spojené ještě s obdobím velké španělské realitní bubliny. Tak kupříkladu vzniklo vše v okolí dnešní stanice FGC Volpelleres. Posledních 30 let bylo taktéž ve znamení stěhování mnoha důležitých firem ze sektoru služeb do nově vzniklých zón na severu Sant Cugatu. Máme na mysli především zóny jako Can Sant Joan či Can Marcet, kde nalezly sídlo i některé velké společnosti, například katalánská pojišťovna Catalana Occident nebo katalánská pobočka španělské veřejnoprávní televize, která tu má svoje studia.

Žádné komentáře:

Okomentovat