24. 4. 2014

La Seu d'Urgell

La Seu d'Urgell je dnes docela nenápadné město se zhruba 13 000 obyvateli. Nepatří mezi vyhledávané turistické cíle, i když jen málo měst na Pyrenejském poloostrově má za sebou tak dlouhou a rozmanitou minulost. Ta se do dnešních dní však dochovala jen v části tohoto města v podhůří Pyrenejí. Pro většinu lidí je tak La Seu d'Urgell v současnosti především symbolem cesty do ministátečku Andorra. Do Andorry vede ze Španělska (Katalánska) v podstatě jen jediná silnice. Ještě než tato zamíří do hor, vede i kolem zmiňovaného katalánského města. To díky svému postavení na křižovatce těch nejdůležitějších pyrenejských cest sehrálo v dějinách Andorry důležitou roli.

Vzhledem ke své starobylosti a velké důležitosti především ve středověku a v průběhu reconquisty je La Seu d'Urgell dodnes městem, jež má své vlastní biskupství. Tato skutečnost vlastně dala městu jeho současný název. Biskup z La Seu d'Urgell však není jen tak ledajakým běžným biskupem. Kromě tradičních záležitostí, které z této funkce vyplývají, je urgellský biskup zároveň i jedním ze dvou nejvyšších představitelů právě nedaleko ležící Andorry. Jak je všeobecně známo, tento evropský ministát je knížectvím, které však je reprezentováno hned dvěma spoluknížaty. Z historických důvodů se tímto titulem může chlubit francouzský prezident a pak také právě biskup z La Seu d'Urgell, pod jehož diecézi Andorra spadá. Ani jeden z nich v Andoře samozřejmě nijak aktivně nevládne a i jejich reprezentační úloha je dnes už jen symbolická. Nic to však nemění na tom, že historie La Seu d'Urgell je po většinu dějin do jisté míry spjatá s dějinami Andorry. Biskupové z La Seu naopak bývají poměrně aktivními postavami andorrské historie; například Joan Benlloch, jenž byl v této funkci v letech 1907 - 1919, je autorem textu andorrské státní hymny. Od roku 2003 je urgellským biskupem a andorrským spoluknížetem Joan Enric Vives Sicília.

Jak již bylo řečeno, La Seu d'Urgell dnes plní především úlohu vstupní brány do knížectví Andorra. Kromě silničního spojení má jistý potenciál i místní malinké letiště, které se v případě slušného přílivu investic může stát důležitou turistickou branou do Andorry a přilehlých Pyrenejí. Při cestě kolem se tu však vyplatí zastavit alespoň na chvíli. I La Seu totiž nabízí několik zajímavých míst, která si opravdu zaslouží pozornost. Tady jsou...


CATEDRAL DE LA SEU D'URGELL
Jednoznačně hlavní "turistický magnet" La Seu. Komplexu církevních budov vévodí místní katedrála, která je nádhernou a výjimečně čistou ukázkou katalánského románského slohu. Je z 12. století, tím pádem patří mezi nejstarší katalánské katedrály. Kromě mnoha historických příběhů v sobě katedrála ukrývá i dřevěnou sošku Mare de Déu d'Urgell (patronka města), jež pochází ze 13. století. La Seu je jednoznačně biskupským městem, proto je okolí katedrály přirozeným centrem a tím nejlepším místem kde s poznáváním La Seu začít.

PARC OLÍMPIC DEL SEGRE
Málokdo si to již dnes pamatuje, ale La Seu d'Urgell patřila mezi města, v nichž se konala některá z disciplín Letních olympijských her 1992. Konkrétně kanoisté bojovali o medaile mimo Barcelonu - rychlostní kanoistika se konala na vodním kanálu v Castelldefels, v La Seu d'Urgell zase vznikl malý areál pro vodní slalom. Nachází se jen necelých 200 metrů od místní katedrály. Přinesl tehdy velké úspěchy mimo jiné i rozcházejícímu se Československu. Lukáš Pollert se zde radoval ze zlaté medaile, Miroslav Šimek a Jiří Rohan brali stříbro v závodě dvojic. Jinými slovy, pro české sportovní fanoušky jednoznačně místo hodné návštěvy.

CASTELL DE CIUTAT
Pokud do La Seu přijíždíte z jihu, při cestě do centra minete na malém kopci se tyčící pevnost Castell de Ciutat. Stojí na tom samém místě již pěkně dlouho; první dochované dokumenty, které ji zmiňují, pocházejí z roku 1064. Ve své dnešní podobě byla určena především pro obranu města. Ve 20. století byla dlouhá léta opuštěna, nakonec ale pevnost v roce 1970 koupila rodina Tàpiesových, kteří z ní udělali turistický komplex. Těsně pod samotnou pevností vztyčili čtyřhvězdičkový Hotel El Castell de Ciutat, který patří mezi ty dražší v kraji. Inu, wellness s výhledem na tisíc let starou pevnost na straně jedné a na Pyreneje na straně druhé je třeba řádně zaplatit. V prostorách turistického komplexu funguje i několik restaurací, tou nejznámější je Restaurant Tàpies. Do roku 2010 měla zmiňovaná restaurace dokonce i jednu michelinskou hvězdu, o tu však přišla, i když podle zákulisních informací je docela možné, že v letošním roce svou ztracenou hvězdu vybojuje zpátky.

La Seu d'Urgell (Foto: Google Maps)

1 komentář: