17. 12. 2012

Plaça de Masadas

Barcelona skrývá mnoho kouzelných míst, o nichž se ve světě tolik neví. A to je dobře, jelikož invaze turistů by z těchto kouzelných zákoutí nadělala jen další povinné cíle v itineráři. Bez atmosféry, bez emocí. Tohle je náměstí Plaça de Masadas... a zatím mu podobné riziko nehrozí. Je totiž docela dobře skryté.

Jsou to už nějaké roky, co jsem se tam prve vydal, tehdy na popud nějaké malé reportáže o spisovatelce, která si svůj inspirativní koutek našla právě na tomto náměstí. Rozhodl jsem se tedy prozkoumat neznámé končiny okolo stanice Sagrera (metro L1, L5, L9, L10). Tehdy to tam bylo všechno mnohem rozkopanější než dnes. Sagrera se totiž během pár let stane novým dopravním uzlem Barcelony - příměstské vlaky, metro, rychlovlaky AVE... to vše plus minus na jednom místě. To bude nová Sagrera, která se rodí z té staré, marginální a bohémské. Kde kdysi stálo nákladové nádraží a legendární slum "La Perona", tam se dnes buduje supermoderní nádraží a spousta nudných parků.

Ale to už trošku odbočujeme. Dojedete na Sagreru, kde se určitě budete chvíli motat - záleží jen a pouze na tom, kterou linkou se sem přiřítíte. Pak už jen stačí najít ulici carrer Garcilaso a sejít těch pár metrů k malému palmovému hájku uprostřed betonového sídliště. A podobně jako ty palmy se tam mezi těmi šedivými věžáky tyčí i jeden kostel. Odtud už jen malý kousek dolů a natrefit na uličku carrer de Mossèn Juliana. A teď už jen rovně až na konec. Přesně tam je Plaça de Masadas.
V tu chvíli vás zcela pohltí ta místní atmosféra. Úhledné náměstí v koloniálním stylu se spoustou arkád. A ty malé balkonky, z nichž se dá hodiny a hodiny pozorovat ruch na náměstí. Klidné a přitom dostatečně živé místečko daleko od Barcelony uspěchané, plné aut, lidí a smogu. Pro citlivější a poetičtější duše skoro až jakási předsíň ráje - vždyť i ty stromky plné šťavnatých mandarinek či pomerančů jen vybízejí, abyste se na chvíli zastavili, velice nenápadně se rozhlédli kolem a hned si jich několik šikovně utrhli. Pak už si jen stačí sednout na lavičku, užívat si  (drze) citrusové hody, rozhlížet se kolem sebe a nasávat tu báječnou atmosféru nedělního podvečera.

Ačkoliv je Barcelona plná nezapomenutelných náměstíček, poměrně těžko budete hledat druhé jemu podobné. Jak zvláštní asi musí být každý den se probudit a vyhlédnout z balkonu na takovou scenerii? Vždycky jsem si říkal, že by bylo fajn to aspoň na jeden jediný den zkusit. 

Ale i když se takový sen nesplní, nezoufejme. Nad Plaça de Masades se nerozplývají jen ti, co tam nebydlí. Místní obyvatelé jsou na své náměstíčko právem hrdí a řadě z nich taktéž toto místo poskytuje inspiraci. Příkladem budiž Susana Sosa Villafañe, argentinská herečka, básnířka a blogerka, která má to úžasné privilegium každý den z jednoho takového balkonku na Plaça de Masadas shlížet. Nenechává si ho však jen pro sebe a s ostatními se o své zážitky dělí...

Pokud vás tedy zajímá, co nového se v tom nepatrném stínu citrusových stromků děje, neváhejte navštívit blog Plaza Masadas - Plaza Mutante.

1 komentář:

  1. Nová reportáž o náměstí Plaça de Masadas...
    http://www.btv.cat/btvnoticies/2013/01/22/placa-masadas-la-sagrera-mercat/

    OdpovědětVymazat