26. 11. 2012

Katalánské parlamentní volby 2012

Včera zažilo Katalánsko jedny z nejdůležitějších voleb v dějinách. Podle mnohých dokonce ty nejdůležitější. Stovky novinářů se sjely do Barcelony, aby celý svět informovaly o výsledku těchto voleb. Kromě médií jako BBC či CNN se díky tiskovým agenturám tato zpráva dostala i do ČR. Zvláštní, jak velký zájem o Katalánsko najednou všichni projevují...

Dnes, 24 hodin po uzavření volebních místností a nějakých 20 hodin od zveřejnění výsledků, je ještě brzy na veškeré prognózy. Jak tyto volby poznamenají budoucí osud Katalánska nebude zřejmé ještě několik týdnů. I tak se ale hodí zrekapitulovat si velice zjednodušeně pár základních věcí, které se včera udály.

Poslední volby do Katalánského parlamentu proběhly v roce 2010. Po nepříliš úspěšné levicové  vládě tzv. "tripartity" (strany PSC, ERC, ICV) se do čela země opět vrátila pravicová prokatalánská strana Convergència i Unió (CiU), která již v Katalánsku vládla nepřetržitě 1980 - 2003. V onom roce 2010 CiU vyhrála poměrně drtivým způsobem - získala 38% hlasů, které se přetavily v 62 křesel ze 135. Takřka většina. Bohužel v době tvrdé ekonomické krize udělala CiU obrovskou chybu - do vlády k sobě přibrala Partido Popular (PP - Lidová strana), což je sice taktéž pravicová strana s podobným náhledem na ekonomická témata, avšak s Katalánskem jako takovým to nemyslí vůbec dobře. Vztah obou pravicových stran se posléze neustále ochlazoval. Předseda CiU a katalánský premiér, Artur Mas, pochopil, že s neustálými škrty si lid příliš nenakloní. A tak začal hrát na separatistickou strunu. Musí se mu nechat, že se poměrně neohroženě vydal do Madridu bojovat především za výhodnější daňový systém - zkrátka a dobře, aby i Katalánsko požívalo baskických a navarrských výsad a nemuselo peníze svých občanů posílat do Madridu. S tím však u španělského premiéra Rajoye narazil a věděl, že musí jednat.

Tak nějak vznikly předčasné volby. Původní mandát byl totiž až do roku 2014. Artur Mas se rozhodl vyslyšet především zářijový milionový pochod Barcelonou, kdy si Katalánci důrazně řekli o nezávislost. V tu chvíli samozřejmě nezapomínal ani na své politické ambice a jelikož se zrovna vezl na vlně sympatií, určitě počítal s možností, že by CiU byla osvobozená od nepříjemné koalice s PP, mohla o všem v Katalánsku rozhodovat sama a vládla by až do roku 2016 . To však Artur Mas až příliš zabrousil do říše snů...

Zdroj: www.naciodigital.cat

Včerejší volby totiž se situací až zas tak nepohnuly. Tedy alespoň z pohledu Artura Mase určitě. Oproti minulým volbám přišel o 12 (!) křesel. Jinými slovy, o nějaké absolutní většině si může nechat opět jen zdát. Aby mohl vládnout, musí opět někoho přibrat do koalice. A bude z čeho vybírat. Pojďme si zrekapitulovat výsledky ostatních stran a rozvinout možné koaliční scénáře:
  • PSC (neboli katalánská odnož PSOE, obdoba španělských sociálních demokratů) - druhé prohrané volby v řadě, ztráta dalších 8 poslanců však trošku zanikla ve stínu propadu CiU. PSC rozhodně není nakloněná katalánské nezávislosti, i když (zatím) není vyloženě protikatalánská jako třeba PP. Koalice CiU s PSC je tedy nepravděpodobná - strany by se neshodly ani na cestě k nezávislosti a kvůli ideologickým rozporům ani na ekonomice. Navíc PSC hned po volbách prohlásila, že s CiU se rozhodně paktovat nehodlá...
  • ERC (Esquerra Republicana de Catalunya) - jasný vítěz voleb. Tedy samozřejmě ne co do počtu hlasů a křesel, nicméně ERC zaznamenala skutečné vzkříšení. Kvůli vnitřním rozporům a zpackané tripartitní vládě byla tato tradiční katalanistická strana na dně. Avšak to je minulost. 21 křesel a druhá nejúspěšnější strana, to je nyní ERC. Katalánci tak dali jasně najevo, že idea nezávislosti se jim líbí, jelikož ERC je dlouhodobě jedinou významnou stranou, která se o katalánskou nezávislost aktivně snaží. Navíc po experimentování s pravicí teď lidé zase sahají k levici. ERC je tak nejpravděpodobnější a také nejvhodnější partner pro CiU. Proč? Jednoduše proto, že dokáže CiU "dokopat" k aktivnějšímu přístupu k nezávislosti. Jinými slovy, mohli by dohlédnout na to, aby Artur Mas jen nemluvil do větru, ale po volbách také v zájmu nezávislosti konal. Rozpory však nastanou v ekonomické oblasti - ERC je přeci jen hodně nalevo.
  • PP - Bylo by velice hloupé dávat se s nimi opět dohromady. Faktem je, že v Katalánsku zkrátka bydlí nějakých 400 000 lidí, kteří je volí, svůj tradiční počet křesel si tedy strana drží. Už v roce 2010 bylo jasné, že účast PP ve vládě bude pro Katalánsko a jeho separatistické tendence tragédie. Pokud PP bude ve vládě pokračovat, tragédie bude záhy dokonána. I když si však obě strany rozumí co se pravicové politiky týče, předchozí neúspěšná spolupráce by měla CiU odradit od pokračování.
  • Ostatní strany (Ciutadans, ICV, CUP) - taktéž úspěch. Hlavně pro CUP, které se poprvé dostalo do Katalánského parlamentu. Je to strana, které leží na srdci nezávislost Països Catalans, tedy nejen Katalánska ale i jeho historických součástí. Volí ji hlavně mladí lidé a působí trošku undergroundově. Z katalánského pohledu "bohužel" hodně posílili Ciutadans - podivná strana, která po boku PP rozhodně nevítá odtržení Katalánska od Španělska. Jde o stranu jednoznačně protikatalánskou. Slušný výkon zaznamenala také koalice ICV - směska ekologických, levicových a prokatalanistických myšlenek, která si polepšina z 10 na 13 křesel. Z těchto stran se dá vyloučit spolupráce CiU s Ciutadans, naproti tomu spolupráce s ICV je jednou z pravděpodobnějších možností.
Když si to tedy shrneme: Sázka na předčasné volby katalánskému premiérovi hrubě nevyšla. Je totiž ve stejné či spíš horší situaci než před dvěma lety. Tehdy by jeho koalice s ERC dala dohromady 72 křesel, což v parlamentu, který jich má 135, pohodlně stačí. A jak by taková koalice vypadala dnes? 71 křesel, ovšem zatímco v roce 2010 jich 62 patřilo právě CiU, tentokrát se těch 10 křesel přesunulo doleva... 

Na druhou stranu, a to je minimálně pro fanoušky katalánské nezávislosti nejdůležitější, po včerejších volbách je přeci jen jakási naděje, že snahy o katalánskou nezávislost se pohnou dopředu a v následujícím volebním období dojde třeba i k slibovanému referendu o odtržení od Španělska. I když tuto skutečnost pokládají mnohá média za jasnou věc, realita tak snadná nebude. A vůbec, podle pěkných grafů si o všem můžete udělat vlastní obrázek. Situaci budeme nadále sledovat a vše podstatné se dozvíte opět zde. Už brzy.

Zdroj: www.naciodigital.cat

4 komentáře:

  1. Referendum o katalánské nezávislosti bude bez povolení španělské vlády protizákonné, navíc ERC spíše směřuje k nezávislosti federální republiky. Přičemž chtějí Katalánsko ve smyslu Países Catalanes (tedy i s Valencií, Baleary, Andorou a částí Aragonu i Rosellon). Proto jsem přesvědčen, že v brzké době k referendu nedojde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak v současnosti už i ERC chápe, že nezávislost Països Catalans příliš reálná není. Takže půjdou po nezávislosti Katalánska ve smyslu dnešního španělského regionu, to je priorita.

      Dát dohromady Països Catalans by bylo zajímavé,ale na daných teritoriích není politická vůle. Ve Valencii, pokud už nevolí PP, tak se zase vymezují vlasním valencijským nacionalismem. To samé na Baleárských ostrovech. Největším problémem by ale stejně byla teritoria ve Francii a Itálii, tam je to bez mnohem větší snahy místních nepředstavitelné.

      Vymazat
  2. Podle účasti na volbách si myslím, že nějak extrémní zájem mezi Katalánci odtrhnout se není. Sice o tom každý mluví, ale pak, když přijde na věc, tak by podle mě samostatnost nezvolili.
    Navíc několik velkých španělských i katalánských firem prohlásilo, že pokud dojde k osamostatnění, zvedají kotvy a přesunují se do Španělska,aby zůstaly v EU, a pro Katalánsko by to bylo smrtelné.
    Navíc valencijský a baleárský "nacionalismus" je založen jen na obraně svého jazyka a ničeho jiného. Ti se odtrhnout nechtějí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zájem mezi Katalánci určitě je. Problém ale tkví v tom, že ne všichni v Katalánsku se považují za Katalánce. A většina těchto lidí je proti. V případném referendu by pak záleželo právě na poměru těchto dvou sil a je velkou otázkou, jak by to dopadlo. Firmy sice vyhrožují, ale ono by tak zle určitě nebylo. Osobně bych zatím hlavně počkal na to, jak vůbec EU ustojí svou trvající krizi...

      Valencie a Baleáry se odtrhnout nechtějí, na tom se všichni shodneme ;-) Kdyby chtěli, asi by v posledních 20 letech nevolili PP...

      Vymazat