15. 7. 2012

Frederic Pujulà i Vallès: Esperanto v Katalánsku

Pujulà - Pablo Picasso  
Frederic Pujulà i Vallès (1877 - 1962) je dnes pravděpodobně i v Katalánsku jednou z mnoha zapomenutých historických osobností. Do katalánské historie se zapsal především jako velký propagátor esperanta, avšak rozhodně to nebyl žádný nudný a suchý profesůrek. Pojďme se na dobrodružný život zakladatele katalánské esperantské tradice, svobodného zednáře, vojáka, právníka, spisovatele a dramatika v jednom podívat trochu blíž...

Pujulà i Vallès se narodil v době plného rozkvětu katalánského národního obrození (Renaixença) v přímořské vesnici Palamós. Dodnes je  nejspíše jejím nejslavnějším rodákem. V Palamósu toho ovšem mnoho neprožil, jelikož se s celou rodinou záhy stěhoval na Kubu. Po mládí prožitém v horkém Karibiku se Pujulà i Vallès vrací do Katalánska, aby v Barceloně začal studovat práva. Již tehdy se však naplno projevila spíše jeho inklinace k politice a umění. V Barceloně se seznámil s onou slavnou bohémou přelomu století, k níž neodmyslitelně patřil i mladý Pablo Picasso. Svědkem jejich přátelství budiž i portrét, na němž Picasso svého přítele zvěčnil. 

Čím dál víc se také zajímal o politiku. I když je poměrně internacionalisticky založen (o čemž koneckonců svědčí jeho zápal pro esperanto), je také přesvědčeným katalánským vlastencem. Kvůli tomu musí svou vlast několikrát opustit a uchýlit se do exilu, který mu nejčastěji poskytovala Paříž. Život ve Francii mu však přinesl i řadu nehezkých zážitků: na francouzské straně totiž bojoval v 1. světové válce a hrůzy bojů poznal dokonce z první linie. Po válce se na čas opět vrátil do Barcelony, avšak v letech 1923 - 1933 je nucen žít opět v Paříži kvůli španělské diktatuře Prima de Rivery. Po dalším návratu do katalánské metropole se angažoval především coby spolupracovník různých periodik a Barcelonu neopustil, ani když se blížil její pád v roce 1939. Vášnivý zastánce Katalánska a republiky byl ihned po svém zatčení odsouzen k trestu smrti. V cele smrti strávil několik týdnů, pak mu byl trest zmírněn na 20 let a kvůli pokročilému věku si v barcelonské věznici Model odseděl jen něco přes dva roky. I tak se však nevyhnul pozdější perzekuci - advokacie a novinářství pro něj byly již navždy zapovězeny. V ústraní pak dožil ve francouzské vesničce Bargemon poblíž Nice.

Kromě zmíněné politické angažovanosti v otázce katalánského nacionalismu byl pro svou zemi důležitý i jako zakladatel a propagátor tradice univerzálního jazyka esperanto. Podílel se na vzniku Federació Esperantista Catalana a jejího esperanto-katalánského časopisu Kataluna Esperantisto. Dále se podílel na mnoha didaktických materiálech a byl taktéž autorem prvního esperanto-katalánského slovníku. Během prvního desetiletí 20. století, kdy byl na tvůrčím vrcholu, napsal i několik knih v jazyku esperanto - jednalo se především o povídky a divadelní hry. Je zajímavé, že zrovna člověk, propagující internacionální jazyk a tím pádem i větší integraci národů mezi sebou, byl také zapáleným vlastencem - taková kombinace se vidí jen zřídkakdy.

Ještě jeden zajímavý primát si Frederic Pujulà i Vallès připsal. Byl totiž pravděpodobně prvním sci-fi spisovatelem v historii katalánské literatury. Jeho román Homes artificials, vydaný roku 1912, je totiž literárními historiky považován za skutečně první katalánský pokus o sci-fi, byť z dnešního pohledu nepříliš originální. Ale tak co už, každý začátek je těžký...

Žádné komentáře:

Okomentovat