13. 6. 2012

Salvador Valeri i Pupurull

Můžete do Barcelony jezdit třeba milionkrát za rok nebo tam rovnou bydlet, avšak i tak se v ní najdou místa, na něž se jen tak nepodíváte. Místa, kam vás zkrátka nepustí, i když moc chcete... Jedním z nich je i více než nápadný a přesto tajemný dům usazený mezi ulicemi Diagonal a Còrsega. Jde o jeden z nejoriginálnějších exemplářů katalánského modernisme. Kdo tuto pohádkově vypadající stavbu navrhl? A co se za charakteristickými žaluziemi tohoto domu skrývá dnes?

Casa Comalat, zadní fasáda (Foto: www.labarcelonadeantes.com)
SALVADOR VALERI I PUPURULL (1873-1954)
Ještě než zavedeme řeč na samotnou budovu Casa Comalat, podívejme se v rychlosti na životní osudy jejího tvůrce. Byl jím dnes takřka zapomenutý barcelonský architekt Salvador Valeri Pupurull patřící do tzv. druhé generace katalánských modernistických architektů. Jeho životní dráha se ostatně dosti podobala té, kterou si prošla řada jeho tehdejších kolegů. Salvadorův otec Joan Valeri Anglà byl stavebním mistrem, jenž pracoval zejména na stavbách v areálu barcelonského přístavu. Pro zajímavost dodejme, že Salvador byl druhým z celkem 16 dětí (polovinu měl Joan Valeri s první ženou, Elvirou Pupurull, která roku 1885 padla za oběť epidemii cholery). Otcovo zaměstnání, podobně jako Světová výstava 1888 nebo prudký rozvoj stavitelství v Barceloně konce 19. století - to vše mělo vliv při rozhodování mladého Salvadora dát se na studium architektury.

Titul architekta získal v srpnu 1899. V jeho architektonické kariéře můžeme vytyčit dvě důležitá období, přičemž nás bude zajímat zejména to první (1899-1917), které spadá do období modernisme a tím pádem nabízí z dnešního pohledu skutečně pohádkové stavby. Po značný čas tohoto prvního období byl obecním architektem ve vesnici El Papiol, kde se dodnes nachází několik jeho zajímavých staveb, přičemž tou nejznámější je určitě Can Bou (1914). Několik zajímavých staveb zanechal i v Barceloně - dodnes stojí kupříkladu Torre de Sant Jordi (1908) nebo Torre Cortés (1913), jejíž dekorativní prvky jsou nápadně podobné i nejslavnější z jeho staveb - Casa Comalat (1911). Ale o tom až za chvíli. Druhá etapa jeho architektonické dráhy spadá do let 1917-1934, kdy se stále více prosazoval i jako podnikatel ve stavebnictví, což ovšem znamenalo méně samotného navrhování. V daném období navíc upustil od modernistické estetiky a jeho díla přestala vykazovat vysoký stupeň originality. V letech 1934-1954 se architektuře věnoval již jen okrajově, navrhl pouze tři budovy. K jeho mimobarcelonským zakázkám řadíme kupříkladu tovární budovy v Igualadě a Sant Vicenç dels Horts nebo budovu kasina v Sant Andreu de la Barca.

Torre Cortés, Barcelona (Foto: www.poblesdecatalunya.cat)
CASA COMALAT (1909-1911)
Jeho nejvýznamnějším dílem však dodnes zůstává fantastická a velice exoticky i tajemně působící Casa Comalat, i když většina návštěvníků Barcelony by tento dům přisoudila spíše Gaudímu. Prací nejznámějšího katalánského architekta se koneckonců Pupurull nechal silně ovlivnit, a možná i proto vytvořil tak originální a neopakovatelnou stavbu. Budovu navrhl roku 1909, stavba byla dokončena o dva roky později. Casa Comalat má jednu zvláštnost; totiž dvě zcela rozdílné fasády, takže pokud se Barcelonou procházíte poprvé a nevíte o co jde, nikdy by vás nenapadlo domy z ulic DiagonalCòrsega jakkoliv spojovat (tedy snad jen kromě toho, že oba v rámci svého bloku docela vybočují :-). A přesto jde o jednu a tu samou budovu. Něco podobného můžeme pozorovat u další perly modernisme, nedaleko stojícího Palau del Baró de Quadras.

Casa Comalat vyzařuje na kolemjdoucí zvláštní energii. I když se tak trochu nenápadně krčí na jednom z nejmenších ostrůvků Eixamplu, obklopena světoznámými stavbami jako La Pedrera nebo Casa de les Punxes, především svou fasádou na ulici Còrsega je budova zcela nepřehlédnutelná. Její keramickou výzdobu a část interiérů dělal tehdy vysoce ceněný umělec Lluís Bru i Salelles. Tajemně pak působí hlavně kvůli dvěma skutečnostem. Jednak za to mohou zabudované rolety, které nejsou příliš častým dekorativním prvkem dobových barcelonských domů, a dále je na vině nemožnost si tento tajemný dům prohlédnout zevnitř. Namlsaný barcelonský turista si totiž zvykl, že do každého z těch nádherných domů, kterými se město tak pyšní, ho za větší či menší finanční obnos pustí a on bude moci spolu s dalšími namlsanými turisty fotit jako o život ony nenapodobitelné interiéry. 


Tady však neuspěje! Casa Comalat je majetkem jedné z velice bohatých a privilegovaných barcelonských rodin. Ta preferuje vydělávat na své nemovitosti nabízením exkluzivních kancelářských prostor a podobnými způsoby. Otevření široké veřejnosti se prý rozhodně neplánuje. Alespoň v nejbližší době. Pro milovníky modernisme je to neskutečná škoda, neboť Casa Comalat je fascinující nejen zvenčí. Při pohledu na následující fotografie uznáte, že za takové interiéry by se rozhodně nemusel stydět ani sám Gaudí... Jak již bylo řečeno, budova dnes slouží zejména jako kancelářský komplex. Své sídlo tu má kupříkladu jedna personální agentura, kancelář administrátorů budov či domov důchodců. V přízemí funguje či fungovala menší diskotéka. A sídlí tu i jedna soukromá klinika, jež na svých internetových stránkách docela hezky ukazuje, na jaké prostředí se její pacienti mohou těšit. To je pak radost být nemocný...



Interiér Casa Comalat (Foto: Barcelona Desapareguda)

Interiér Casa Comalat (Foto: Barcelona Desapareguda)

Interiér Casa Comalat (Foto: Barcelona Desapareguda)

Žádné komentáře:

Okomentovat